Baví nás cestování všeho druhu a užíváme si cesty...
www.caravan24.cz stránky přátel karavaningu a diskuse

www.machajda.webnode.cz rod. stránky podobně "postižených" karavanistů

www.expedice-apalucha.cz   stránky lidiček, kteří rádi cestují a podnikají zajímavé cesty

Francie - Korsika 2006

Francie - Korsika 2006 - obrázek

Francie - Korsika 2006 - obrázek

Cílem naší poznávací dovolené byl tolik opěvovaný ostrov. Projeli jsme Korsiku kromě severního výběžku křížem krážem, autem, na kole i po svých. Projeli jsme většinu hor i mořského pobřeží. Cestu jsme absolvovali v sestavě 4 obytných aut a nutno podotknout, že absolutně bez problémů. Spaní celou dobu na divoko, parkování v nejexponovanějších turistických oblastech, jízda po silnicích, které jsou tak pro jedno auto.

Foto naleznete zde:

http://cesty-karavanem.wgz.cz/delsi-cesty/francie-korsika.html

Skvělí řidiči, skvělá parta lidí, u kterých je na prvním místě příroda a poznání a z našeho pohledu "mladší" generace úžasná vitalita našich parťáků dříve narozených. Prostě všechno vyšlo na jedničku. Byla to na zážitky jedna z nejnabitějších dovolených. Dík patří všem zúčastněným.

1. den
Vyjíždíme z Plzně v 18 hodin, na benzínce před Rozvadovem už na nás čekají Jindra s Irenou. Cesta přes Německo, Rakousko i Itálii probíhá dobře, jen s tím, že je středa, je všude neskutečné množství kamionů. Všechna parkoviště i u benzínových stanic jsou neprodyšně zaplněná. A tak nacházíme kousek místa na přespání až dost pozdě u výjezdu na Egna Ora.

2. den
Už v 6 hodin ráno pokračujeme směrem na Luccu, středověké městečko s hradbami, kde se máme setkat s Františkem a Věrou (ti tráví v Itálii už několik dní). V 11 hodin parkujeme nedaleko historického centra. Náměstí s historickým kolotočem je bezpečné místo setkání s našimi přáteli, takže do Pisy už odpoledne pokračujeme ve třech. Prohlídka Náměstí zázraků nemůže chybět. Původně jsme v Pise chtěli přespat, ale nakonec padá rozhodnutí dojet ještě večer do přístavu LIVORNA. Jak se ukázalo, bylo to moudré rozhodnutí. V přístavu je minimum lidí, a tak v klidu stojíme přímo na seřadišti trajektové společnosti MOBY Line a ráno nebudeme muset moc brzy vstávat. Na seřadišti se setkáváme s další posádkou, která míří na Korsiku. S Bořkem a Jarkou jsme se seznámili již na Orlíku, takže slovo dalo slovo a přidali se k nám.

3. den
Ráno se v klidu "začekujeme" a v 9 hodin už vyplouváme trajektem do Bastie. Obrovská loď téměř prázdná. Pár motorek, do desítky osobáků a tak 20 obytných aut. Tohle složení návštěvníků napovídalo, že jsme si cílovou destinaci nevybrali špatně. Ve 13 hodin připlouváme do BASTIE. Chceme hned odjet do vnitrozemí. Cestou kolem pobřeží na výjezdu z Bastie vidíme pusté a prázdné pláže. Na hlavní silnici je docela provoz a také konstatujeme, že je na Korsice levnější nafta, než v Itálii. Máme málo času, a tak jedeme po N 193, odbočujeme do krásného údolí GOZO a na jedné z vyhlídek si uděláme rychlý oběd. Už po prvních kilometrech začíná vládnout nadšení z okolní přírody. Mineme most PONTE NUOVO, kde byli Korsičané definitivně poraženi Francií. U Porte Lecca odbočíme na Calvi (N 197). Za vsí (ještě před železničním přejezdem) nás zlákala inzerovaná degustace vína. Místní víno je opravdu kvalitní a chutné, a tak několik lahví naše auta zatížilo. Další plánovanou zastávkou je želví farma. Je nutné odbočit na D 147 vedoucí do ASCO. Vzhledem k tomu, že farma je až do června zavřená, rozhodujeme se pokračovat v cestě dále. Cesta vede krásným údolím říčky obklopené skálami. Silnice se stále zužuje, ale i tak je bez problémů průjezdná. U řeky je mnoho míst na koupání (samozřejmě v létě) a pro 1 auto bez problémů na zastavení. Dojedeme do vesnice Asco, kde se otáčíme a vracíme se zpět na hlavní. Jako prubířský kámen, kudy všude mohou projet obytňáky, to stačilo. Kousek níž po kličkování mezi krávami najdeme ideální místo u řeky i pro naši dlouhou karavelu, takže můžeme fotit, filmovat, obdivovat průzračnou vodu a u kávy počkat na Jindru, který chtěl dojet až do lyžařského střediska. Vzdal to před cílem, ale jak ho znám, tak jenom proto, abychom dlouho nečekali. K večeru dojíždíme do CORTE a jdeme si prohlédnout citadelu nad městem.Nejdříve stojíme hned u silnice na pěkném místě pod stromy, ale dost rušném (před 1. kruhovým objezdem, odbočuje se přímo z něj). Vzhledem k tomu, že v Corte chceme přenocovat, najdeme klidné místo přímo pod městem (odbočit na první světelné křižovatce doprava, další odbočkou hned vlevo a po pár metrech za paneláky je velké parkoviště).

4. den
V 8,30 hod. vyjíždíme na první cyklistickou trasu do GORGES DE LA RESTONICA. Úžasný výjezd kaňonem, údolím řeky Restonica. Z parkoviště, které je cca. 405 m n. m., se vystoupá na 16,5 km do výšky 1350 m n.m. První třetina je OK, následně začíná poměrně velké stoupání. Díky velkému množství sněhu a vody nahoře míjíme několik nádherných a skutečně velkých vodopádů. Dojede se z údolí až ke sněhem pokrytým skalám. Nahoře jsou útulné salaše s možností ochutnání korsických salámů a sýrů. Ani my neodolali a dali si super mix těchto místních dobrot. Od chaty z horního parkoviště je ještě pěší túra dále na jezera, je zde úžasné panorama horských štítů. Pozor: v údolí Restonica je zákaz obytných aut. cesta je určena pouze pro osobní auta a motocykly. Při cestě zpět nás chytí déšť. Je třeba mít dobré brzdy, místy jde o opravdu "ostrý sjezd" (teprve při cestě dolů nám došlo, co jsme vyšlapali!). Pochvala všem za super výkon, tento den jsme tam vyjeli na kolech sami.
Po obědě pokračujeme dále směr AJACIO, stále po silnici N 193. Přes několik vesniček, celou dobu super výhled do údolí a na krásně zelené kopce. Velkým lákadlem je most PONTE DE VECHIO. Dnes se jezdí po novém mostě. Ze silnice je vidět starý železniční a silniční most přes údolí řeky Vechio. Sejdeme dolů (pod mostem neprší, což vítají fotografové), odkud je úžasný pohled jednak na řeku a jednak na impozantní mosty nad sebou. Ten železniční údajně projektoval Eifel. Následující zastávka je na COL DE VIZZAVONA. Kousek pod sedlem (před ním ve směru naší jízdy) je začátek cesty k ANGLICKÝM KASKÁDÁM (Cascades de Angles). Hodně lidí to zná, ani my jsme tohoto lákadla nezůstali ochuzeni. Je to nádherná "soustava" vodopádů a tůněk, které vytvářejí krásnou atmosféru. Na Monte d Oro (vrchol, ze kterého jsou Anglické kaskády napájeny) je sníh, a tak je vody opravdu dost. V létě tu bývá prý hodně lidí, ale i tak to rozhodně stojí za zastávku. Cestou ke kaskádám je velké lanové centrum, kde je jistě možné vyzkoušet své umění.
Sedlo Col de Vizzavona je známé také hojným výskytem strakatých korsických prasat. Dnes tu budeme spát, tak doufáme, že v klidu.

5. den
Po snídani před odjezdem rychle vyšplháme ke zřícenině strážní věže, odkud je nádherný výhled do údolí i na okolní vrcholy. V 8,30 hod., jako každé ráno, pokračujeme směr BOCOGNANO. Je zde řada atrakcí, asi nejzajímavější jsou největší vodopády na Korsice - CASCADE DU VOILE DE LA MARIE. Parkujeme u policejní stanice (se souhlasem náčelníka) kousek za vsí, za odbočkou na D 27. Cesta pěšky je příjemná, asi tak hodinku po silnici. Vodopády jsou již z dálky slyšet. Jsou opravdu úchvatné, je opět hodně vody, a tak je zážitek dokonalý.
Po příjemné procházce pokračujeme do AJACCIA, hlavního města Korsiky. Zde se naší karavaně podaří bez problémů zaparkovat přímo na nábřeží kousek od centra, takže to máme k Napoloenovu pomníku jen pár kroků. Dáme pozdní oběd (pozor - většina restaurací v 15 hod. zavírá a pak je problém se najíst). Po prohlídce města pokračujeme přes SCENDO na TOUR DE LA PARATA. Je to stará strážní věž na vrcholu kopce na výběžku do moře. Odsud je krásný výhled na ostrovy ILES SANGUNINAIRES (Rudé ostrovy), kde se v minulosti ukrývali psanci a piráti. Na přespání se vracíme kousek zpět na místo, které jsme si vyhlédli. Je před Schendem na útesu. Večerní siesta u grilu při šplouchání moře a západu slunce všechny ještě více pozitivně naladí na dny příští...

6. den
Ráno pokračujeme dále směrem na PORTO. V Ajacciu máme trochu problém najít odbočku správným směrem, ale nakonec se podaří. Když se konečně naše "karavana" díky vysílačkám posbírá, jedeme dále. Opět stoupáme do hor, abychom hned vzápětí klesali k moři. Před SAGONE si dáme nad zátokou s krásným výhledem a plážičkou kávu, vykoupeme se (pouze ti nejotužilejší, voda má tak 18 st.) a po hodince pokračujeme v cestě. V protisměru stále častěji potkáváme Lotusy, Porsche a podobná závodní autíčka. Když konečně některé kolem projede pomaleji, zjistíme, že se jede Korsická rallye. CARGÉSE je díky závodům téměř neprůjezdné, a tak původní plán na oběd v některé místní restauraci měníme na PIANU - prý nejkrásnější vesnici Francie. Oběd nepřišel zkrátka, a i když všichni bojujeme s francouzštinou, objednali jsme si samé dobroty. Z Piany je už možno dohlédnout do oblasti CALANCHE - jeden z vrcholů návštěvy ostrova. Fotky v průvodcích a popisy této oblasti téměř v každé zmínce o Korsice zdaleka zaostávají za skutečností. Je to oblast bizardních útvarů z červené žuly. Ty jsou vytvořeny voštinovým zvětráváním. To co jsme vyděli a čím jsme projížděli, opravdu předčilo naše očekávání. Unikátně se nám podařilo zaparkovat prakticky uprostřed oblasti (jedno z nejhůře průjezdných míst, auta se tu vskutku vyhýbají s největším uměním a hlavně tolerantností), a tak to nemá chybu. Po chvíli nalézáme i nejznámější útvar "Milenci" - dvě skály u sebe vytvářejí tvar dvou postav a mezi nimi je skalní okno ve tvaru srdce. Dalších skalních oken a nádherných útvarů je zde opravdu bezpočet.
Za chvíli už nás vítá Porto, městečko ležící v malebném prostředí mořské zátoky s citadelou na skalním útesu. Těsně před Portem, první možnou odbočkou vlevo sjíždíme na parkoviště u pláže. Je zde sice zákaz stání obytných aut, ale stojí jich tu již několik, tak to riskneme i my. Za těch pár dní na Korsice jsme došli k závěru, že většina zákazů a příkazů jistě platí v době vrcholné sezóny, ale teď, kdy je turistický ruch téměř nulový, to nikdo neřeší. Při večerní procházce po přístavu a městě se nám trochu hatí plány na druhý den. Chtěli jsme si totiž rezervovat lodní výlet do rezervace SCANDOLA, ale zítra prý bude foukat, tak lodě nevyjedou. Stání je tu moc pěkné, trocha odpočinku přijde také vhod, a tak jsme naplánovali pro zájemce horskou cyklistiku a odpoledne lenošení na pláži (my jsme si nachystali věci, že si dáme ponor na útesech).

7. den
Dnes je v plánu výlet na kolech do údolí SPELUNCA. Opravdu trochu fouká, na moři jsou mírné vlnky. Po snídani vyrážíme směr OTA (po D124). Je to krásná horská vesnice, stoupání do ní je také značně "pěkné". Za Otou sjedeme do údolí na začátek soutěskySpelunca ( Spilonca korsičtině ). Necháme kola v úschově v místním mobilním bistru a vydáváme se na 1,5 hodinový pěší výlet soutěskou. Je to zážitek, krásné scenérie uprostřed skal a stěn se zurčícím potokem dole. Dojdeme k hornímu mostu, kde otáčíme zpět (zájemci mohou pokračovat ještě dvouhodinovým výstupem na konec/začátek soutěsky). U bufetu sedáme opět na kola a vyrážíme k silnici D 84. Těšíme se na pověstný sjezd zpět do Porta. Nahoře ještě chvíli váháme, zda se ještě nevydat na COL DE VERGIO. O této cestě se hodně píše, značné převýšení a super výhledy. Nakonec to vzdáváme, chceme se potápět, a tak otáčíme do údolí. O nic jistě nepřijdeme, protože tuhle cestu
projedeme s auty. Po dojezdu do údolí nás překvapily obrovské vlny. Někdo se dokonce asi utopil, na pláži je spousta záchranářů, policie a dokonce vrtulník. Konečně jsme z hor u moře a z potápění nebude nic, to je jasné. Chvíli lenošíme a pak se rozhodneme o 1 den dříve vyrazit na jih. Korsika skýtá spoustu jiných dobrodružství, a tak nás to až tak nemrzí.
Vyrážíme tedy po D 84 směr Evisa a Vico. Zde na chvíli zablokujeme dopravu při otáčení. Vesničku jsme si prohlédli, nakoupili pečivo a hurá dál přes Sagone směr Propriato. Místo na přespání najdeme v zátoce kousek za vesnicí Portigliolo přímo na břehu rozbouřeného moře.

8. den
Ráno popojedeme ještě kousek dále do Abortella, kde zaparkujeme na jednom z mnoha parkovišť u nádherné pláže. Kola jdou opět dolů z nosičů - dnes máme v plánu krátký výlet do FILITOSY na známé menhyry. Je to kousek, téměř po rovině, a tak jsme za chvíli u památky. Filitosa je chráněna Unescem, je to historické naleziště zvláštních kamenných útvarů s pravděpodobně kultovním posláním. Na Korsice je takovýchto míst několik. Po prohlídce jede většina zpět k moři. My se s Jindrou a Irenkou ještě kousek vzhůru, do sedla COL DE CALACCIA, pak zpět přes Olmeto na pláž. Nakonec je z toho skoro 40 km, převýšení 582 m. Odměnou nám je ale super obědové menu ve vesnici Sollacano se skvělými pochoutkami a také zážitek z ochutnávky olivového oleje při cestě.
V Abbartelo ještě uděláme servis v liduprázdném kempu a pospícháme na odpolední "atrakci" - PLÁŽ ROCCAPINA a nedalekou skalní zoo. Najdete to asi 30 km před Bonifaciem. Nejlépe je zaparkovat kousek za odbočkou na Serraggio po pravé straně. Je zde restaurace, kde najdete zvěřinové speciality. Opět nasedáme na kola, na pláž je to kousek po kamenité cestě. Pláž je úžasná, celá z bílého jemného písku. Pěknou dominantou na útesu nad pláží je skalní útvar ve tvaru lva s korunkou. Vracíme se kousek zpět a odbočujeme na cestu, která vede vlevo kolem pláže a která nás má dovést do skalní zoo. Za chvíli se nám z křovin začnou objevovat fantastické kamenné útvary, člověku se až nechce věřit, že tohle všechno mohl svtvořit jen vítr a voda. Opravdu nádherný zážitek. Cesta bohužel nevede zpět na silnici, takže se musíme vrátit k autům stejnou cestou. Po kávě vyrážíme směr BONIFACIO. Silnice je skvělá, a tak nám cesta uběhne na poměry Korsiky neuvěřitelně rychle. V Bonifaciu jsme zaparkovali přímo v přístavu (jedete stále dolů do přístavu, za benzínovou stanicí ESSO hned doprava). Toto parkoviště můžete využít, pokud pojedete s cestovní kanceláří, které patří, na lodní výlet. Cena parkovného je v ceně lodního lístku. Pokud se nechcete projet lodí (což by byla chyba), je vlevo za přístavem odbočka na další parkoviště, stojí 5,- Euro/den. Mimo sezónu jsou parkoviště téměř prázdná. Po grilovačce a vínku spokojeně usínáme.

9. den
Ráno na parkovišti zakoupíme nejdelší možný výlet na lodi. Můžeme doporučit - pokud na loď, pak zvolte trasu včetně ostrovů LAVEZZI a okolí. Rozhodně to stojí za to. Parkování u Essa je v ceně, standardní cena je 29,- Eur, my jako skupina (8 lidí) jsme dostali cenu 22,- Eur. Loď nás asi po půl hodině vysadila na ostrovech Lavezzi. Zpět můžeme pokračovat třeba odpoledne "dalším spojem". Ostrovy Lavezzi jsou rezervace, je zde také hřbitov obětí z potopené lodi Semilante. Ostrov je kouzelná část přírody uprostřed moře, je zde možnost koupání, šnorchlování nebo jen tak odpočinku. Před 13. hodinou pokračujeme dále okolo ostrovů CAVALLO, ty jsou již obydlené. Okolo pobřeží se dostaneme až do jeskyně SDRAGONATO. Lodivod mistrně zajede s lodí až dovnitř (průplav do jeskyně je až nebezpečně malý), abychom si mohli prohlédnout jeskyni celou i s přírodním oknem ve stropě. Po návratu zpět si v přístavu dáme skvělé rybí speciality, prohlédneme a vyfotíme si historické město na útesech (opravdu unikátní) a zase hurá do hor. Naším dalším cílem je sedlo COL DE BAVELLA. Do sedla vyjedeme po sedmé hodině večer, takže věže vrcholu Bavelly vidíme při západu slunce. V kontrastu se zapadajícím sluncem, okolní přírodou a občasným mrakem je to další "bonbónek" dnešního dne. Po vyjetí auty až do sedla jsme zkonstatovali, že cesta ze ZONZY na Bavellu (která se jezdí), je pro kolo úplně ideální. Trochu nás tlačí čas, tak příště. Večer jsme se rozdělili do skupin pro zítřejší program. Možností pěších túr je zde opravdu mnoho. Cesta na skalní okno Tron de la Bombe, túra kolem nebo brodění kaskádami říčky POLLISCHELLU nebo lehčí i exponovaná cesta věžemi Bavelly. Každý si vybere, na co se cítí.

10. den
Ráno skupina otrlých vyrazí na kaskády Polischellu. Dolů se svezeme Bořkovým autem, začátek najdeme bez problémů - cestou do údolí za mostem (kde je možno také začít) je po pravé straně korkový dub zarostlý do velkého balvanu (úžasné poznávací znamení). Necháme zde zaparkované auto a jdeme po zvuku k říčce. Podél říčky se postupně probojujeme asi k 6. kaskádě, díky stoupající obtížnosti cesty je nás čím dál méně. Pod skalními stěnami, kam až jsme se dostali, následuje poměrně exponovaný terén a bylo by ideální to brát vodou. Zkusili jsme to ještě kousek dál, ale vzhledem k tomu, že na nás většina čekala, otočili jsme k návratu. I tak je to fantastický zážitek. Slibujeme si, že sem někdy zajedem v létě. Pak nebude problém projít trasu vodou a zpět do většiny tůní skočit nebo sjíždět kaskády po zdadku (neopreny doma samozřejmě nenecháme). Tuto zajímavou trasu můžeme vřele doporučit, každý může dojít, kam si troufne, zážitek je ale zaručený.
Po návratu do sedla zjišťujeme, že ani druhá skupina nezahálela a turistovala po okolí. Riskujeme přímou cestu z Bavelly k moři (na většině našich map je část silnice hodně úzká a neprůjezdná - tak max. pro jeden osobák). Věříme informacím několika dotázaných řidičů, že no problem. A opravdu. Místo kritického úseku v mapách je ve skutečnosti zcela nová široká silnice, kterou místy možno označit za dálnici. Takže jsme u moře coby dup. Teď už máme jen jeden úkol. Jarda inzeroval, že se v téhle oblasti pěstují ústřice a že poslední večer na Korsice bude mejdan. A jak nám všechno vycházelo na jedničku dosud, vyšlo i tohle. Za Calareggiem vlevo od silnice nás nalákala upoutávka na ochutnávku vína. Víno bylo opravdu skvostné, a tak putovalo několik kartonů do útrob našich garáží. Za pomoci slovníku padl dotaz na inkriminované ústřice. Majitel vinotéky nás posílá na prašnou cestu přes silnici, tam prý je mají a ještě bude otevřeno (bylo už po 18 hodině). Na cestě byla inzerovaná restaurace s nabídkou mořských plodů, tak jsme si chvíli mysleli, že té korsické francouzštině opravdu nerozumíme. Teď jen kde to otočit. Pokračujeme tedy až k moři a najednou se před námi objeví malinké přístaviště s prodejnou čerstvých ústřic, škeblí a ryb. Prostě ráj. Po zjištění, že Věrka umí připravit škeble a že ugrilovat čerstvé ryby také nebude problém, jsme nakoupili proviantu jako na opravdovou hostinu. Takže teď už zbývalo jen najít místo na přespání. Po pár kilometrech zabočujeme "na slepo" na cestu k moři, kde za lesem přímo u pláže najdeme nádherný plácek, kde si poprvé troufneme udělat z aut kolečko a doprostřed postavit dlouhý stůl na hodování. Vynikající ústřice bohaté na maso vystřídaly chutně uvařené slávky a na grilu se střídaly vonící ryby s naloženými steaky ještě z vlastních zásob. Poslední večer jsme oslavili důstojně a opravdu se to povedlo.

11. a 12. den
Ráno už to máme jen kousek do Bastie na trajekt. U odbočky na Corte se loučíme s Jarkou a Bořkem, kterým tiše i nahlas závidíme ještě týden na tomhle úžasném ostrově. Plánují procestovat severní pobřeží, navštívit Calvi atd., co my bohužel nestihli. A také si zalenošit u moře (po tom maratonu s námi ani nebylo divu). V pohodě jsme dojeli až do přístavu, kde jsme nechali auta a šli se "začekovat". Času máme spoustu (trajekt nám jel ve tři odpoledne), tak se jdeme projít po městě a dát si ještě poslední místní oběd. Trajekt je i při zpáteční cestě poloprázdný. 5 obytných aut, pár autobusů, několik osobáků a motorek. Z Livorna vyrážíme hned na cestu domů. Za Bolognou se loučíme s Věrkou a Františkem, kteří volí cestu na Moravu přes Benátky. Už zase jedeme jen ve dvou. Přespíme na benzínce cestou na Brenner. Poslední kousek cesty si pak druhý den zpříjemníme cestou přes Garmisch a po poledni už jsme doma.

Co napsat závěrem? Korsiku můžeme jen doporučit. Ideální termín je asi na jaře. Jednak je zde velmi málo lidí, ideální teploty na tůry a kola a také je hodně vody. To je důležité pro řadu kaskád, tůní a vodopádů. které jsou o to krásnější. Na Korsice se dá hodně zažít, udělat hodně aktivní dovolená. Dá se tady také klidně ale i lenošit, udělat pak třeba krátký výlet do hor autem apod. Je zde úžasná příroda, velmi různorodá. Klidné a také velmi exponované tůry a horolezecké terény. Sever, střed a západ jsou značně hornaté. Východ naopak typický dlouhými plážemi, pěstováním ustřic, škeblí a zabývající se zemědělstvím.
Tak úžasný ostrov, s tolika kombinacemi barev pláží, skal a přírodního bohatství se jinde na tak malém území ostrova jen velmi složitě hledá.
Byla super parta, lidé do hor a do přírody. Věříme, že to také hodně přispělo k tomu, že se nevyskytl žádný problém. Ostatně je také nikdo nehledal, a tak to byla velmi vyvedená aktivní dovolená pro všechny.
16.02.2008 17:26:35
jardaaiveta
Děkujeme všem přátelům za návštěvu stránek a příjemně strávené společné cesty. Pokud budete chtít napsat něco pro další kamarády na tyto stránky, ozvěte se nám.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one