Baví nás cestování všeho druhu a užíváme si cesty...
www.caravan24.cz stránky přátel karavaningu a diskuse

www.machajda.webnode.cz rod. stránky podobně "postižených" karavanistů

www.expedice-apalucha.cz   stránky lidiček, kteří rádi cestují a podnikají zajímavé cesty

Itálie - Dolomiti - oslava Silvestra 2004

Itálie - oslava Silvestra - obrázek

Itálie - oslava Silvestra - obrázek

Plány na oslavy letošního Silvestra spojené s lyžováním v Itálii jsme začali spřádat již na podzim, když jsme navštívili Janu s Domenicem v italských lázních pod Padovou. Do party se přidali ještě Vašek s Pavlínou a Jana psala, že z italské strany také nebudou sami.
Lyžování v Dolomitech bylo jasné od začátku, konkrétní místo se dolaďovalo postupně. I když už máme určité zkušenosti se zimním pobytem s obytným autem v Itálii, nechali jsme nakonec rozhodnutí na italských přátelích s tím, že rádi poznáme další lyžařské lokality. Volba padla na Val di Fassa, údolí na jih od Cortiny D´Ampezzo a jednu z nejvyhlášenějších lyžařských oblastí.
Podle domluvy se máme sejít na parkovišti v Pozza di Fassa v úterý večer. Před koncem roku je v práci docela klid, a tak padá rozhodnutí vyrazit již v pondělí po obědě s plánem, že se cestou ještě někde zastavíme. Bohužel Tomáš Knotků si zlomil při sportování prst, takže naši parťáci italskou lyžovačku vzdali, další spřízněné duše z internetové diskuse také na poslední chvíli odpadli, takže směr Itálie pojedeme sólo. Ale bude nás tam čekat Onofrio s manželkou a Jana s Domenicem také dojedou. Po internetu už se v posledních hodinách dolaďovalo jen jídlo, co kdo přiveze, kdy budeme jíst po česku, kdy po italsku.
V pondělí dělám poslední nákupy, šturmuji s balením a čekám, až Jarda předjede s obytňákem k naložení, abychom vyrazili co nejdříve. Najednou telefon a úžasná zpráva. Vašek s Pavlínou a dětma nakonec jedou také, sejdeme se odpoledne u Olympie za Plzní. Jsou to fakt „kolíci|“, v půl 2 ještě balili do Jizerek a ve 2 už padlo rozhodnutí pro Itálii. Vašek ještě musí někde splašit eura a v pět už se radostně vítáme na parkovišti u hypermarketu kvůli posledním nákupům. Cestování ve „dvou“ (myšleno campery) je vždycky příjemnější.
Takže směr Itálie. S občasnými zastávkami dojíždíme po dálnici přes Mnichov a Kufstein o půlnoci na Brenner. Na italské straně těsně před turnikety na dálnici (u Sterzing Vipiteno) je veliké parkoviště, které jsme si vybrali vedle řady dalších obytných aut za místo k přenocování. Domluvili jsme se, že úterý využijeme na lyžován v St. Christině, kde to známe. Protože Jarda s Vaškem jsou čiperní řidiči, jsme na místě velmi zavčasu. K našemu údivu je parkoviště u dojezdu sjezdovky zcela prázdné, pravda oproti loňsku trochu předělané. Už je hotový tunel s lanovkou spojující Saslong s areálem za protilehlým kopcem. Obsluha parkoviště vybrala 6,- Eur s podivením, že tady nechceme přenocovat. Po snídani hurá do lyžařského, lyže na ramena a lanovkou na vrchol. Počasí ještě nebylo ideální, sluníčko se stále schovávalo za hustou oblačnost, a tak jsme si díky znalosti místního terénu koupili permanentku „jen“ na jeden kopec, což jsou 3 vleky (kabinková lanovka, sedačková lanovka a „poma“) za 19,- Eur pro dospělého a 12,- Eur pro dítě. První den se potřebuje člověk rozjezdit a Vašek s Pavlínou se musí vystřídat v péči o potomky. I tak jsme si na perfektně upravených sjezdovkách (na sjezdovce Saslong se jezdí Světový pohár ve sjezdu) a díky vlekům bez front (na pomě jsme jezdili i sami) zalyžovali až až.
Po lyžovačce a sáňkování dětí následuje kompletní sprchová očista, protože jsme naplánovali zastávku cestou v kempu Gamp u Klausenu na servis. 8,- Eur za kompletní servis obytňáku a už vyrážíme po dálnici dál na jih. Na údolí Val di Fassa je možné odbočit již před Bolzanem, ale cesta přes horská sedla je v zimě trochu riziková, tak volíme po doporučení Jany raději sice delší, ale jistější cestu po „červené“ silnici přes Auer (první sjezd z dálnice za Bolzanem), Cavalese, Predazzo a Moenu. Díky komunikaci po telefonu jsme zjistili, že Jana s Domenicem jedou stejnou cestou kousek před námi. Slovo dalo slovo a po cca 20 km dojíždíme k osvětlené benzině, přibrzdíme, před nás najíždí zde stojící obytňák a z vysílačky naladěné na 3. kanál slyšíme hlas Jany: „Perfektná organizácia“. Již ve třech jsme dojeli na parkoviště za kostelem v Pozza di Fassa, kde nás již čekal Onofrio s Dianou s lahví vína a uvítacím přípitkem.
Ráno jsme přejeli na parkoviště podél sjezdovky nad městečkem. Ideální místo pro nástup na lyže, od auta se sjede rovnou k lanovce. Poté, co odjela osobní auta, jsme se přeparkovali v horní části parkoviště kvůli rovině. Jedinou nevýhodou zdejšího stání bylo, že tady byl celý den stín. Cca. 200 m nad naším parkovištěm je kemp Vidor, kde také stojí řada obytných aut. Sem prý sluníčko nikdy nesvítí. Při mrazech – 10 oC to opravdu není nic příjemného.
O to víc jsme se těšili na lyžování na okolních vrcholech. Tam sluníčko pražilo od rána každý den a když nefoukalo, tak člověk mráz ani nevnímal.
Krátká charakteristika místní lyžařské oblasti. Z městečka Pozza di Fassa vede kabinová lanovka do areálu Buffaure. Zde je několik sedačkových lanovek a řada perfektních, většinou červených sjezdovek. Odtud vedla červeno-modrá 6 kilometrová sjezdovka lesem až k autům. Díky nově vybudovaným dvěma sedačkovým lanovkám přes údolí a krásnou turistickou sjezdovkou je areál Buffaure propojen s areálem Ciampac. Zde je opět celá řada sjezdovek a vleků. Odtud vede černá sjezdovka (široká a skvěle upravená, že ji sjede i průměrný lyžař) do městečka Alba v dalším údolí. Zpět nahoru vás vyveze velká kabinová lanovka. Všechny sjezdovky jsou perfektně upravené, široké a rovné, na vlecích se nestojí žádné fronty. Za den najezdíte na sjezdových lyžích více jak 50 – 60 km. Celodenní permanentka na celý areál stojí pro dospělého 30,- Eur, pro dítě 22,- Eur.  
Přímo ve městečku Pozza je ještě jedna sjezdovka, ke je večerní lyžování. Je fantasticky osvětlená. Docela jsme se na večerní lyžovačku těšili, ale když jsme se konečně rozhoupali, zbylo nám jen rozčarování. Lyžovalo se zde stále, kromě 30. a 31. prosince. Tak Silvestr by člověk pochopil, ale že i den předtím… Takže z toho nic nebylo. Místo toho jsme objevili na cestě do městečka perfektně maskovaný diskontní supermarket, kde doplňovali náš proviant o italské dobroty.
Lyžování opravdu nemělo chybu. Nádherné prostředí je těžké popisovat. Podívejte se raději na fotky ve fotogalerii, kde to můžete vidět na vlastní oči. Neužívali jsme si samozřejmě jenom sportu, ale kochali jsme se i fantastickými pohledy na okolní panoramata – vrchol Marmolady, masiv Selly a další.
Vašek s Pavlínou se střídali v péči o malou Terezku (i ta udělala pokrok v „lýžování“). Italské sjezdovky jsou dokonale upravené, takže se na svahy několikrát vydal i Tomáš se sádrou na ruce a zvládl to na jedničku. I my jsme se se s našimi dětmi střídali, jezdit každý den od rána do večera za podmínek, které zde panovaly, by se člověk odsoudil k totálnímu vyčerpání.
Na Silvestra dopoledne jsme na svahy zalité sluncem vyrazili já s Jardou a Pavla s Tomášem. Jana s Domenicem samozřejmě také nevynechali, Onofrio s Dianou odjeli někam na návštěvu, ale vrátili se včas. Měli štěstí, přišli by totiž o parádní zážitek. Vašek s dětmi vůbec nezaháleli. K údivu všech vybudovali na parkovišti vedle našich obytných aut úžasný ledový bar s ledovými schody pro pohoštění. Společnými silami jsme ho za soumraku vyšperkovali řadou hořících svíček, na bar postavili lahve s pitím (zpočátku jen tvrdším, tam byla záruka, že v tom mrazu nezamrzne), sklínky a začali připravovat pohoštění. Studenou kuchyni střídala teplá, ovar s křenem třeba pikantní těstoviny či vejce se zálivkou a červeným kaviárem. Děti fungovaly coby zkušení barmani a okolní kolemjdoucí či projíždějící auta zpomalovali a nevěřili svým očím. Zábava byla úžasná, nezapomněli jsme ani na rachejtle, petardy a ohňostroj (trochu s předstihem, aby si to užily všechny děti). Do 9 hodin jsme byli venku, pak jsme se bavili u Jany v camperu. Před půlnocí jsme se zase všichni sešli u ledového baru a za rachotu ohňostrojů z nedalekého kempu i z městečka přivítali přípitkem Nový rok 2005. Bylo to opravdu fajn, bavili jsme se bezvadně.
Na cestu domů jsme vyrazili v sobotu po obědě. Díky dlouhodobě pěknému počasí jsme zvolili cestu přes horská sedla. Cestou jsme si vytipovali další lokality, kde se dá při příští návštěvě Itálie stát s obytňákem u sjezdovek (např. Passo Castalunga). Cesta byla moc pěkná, tam, kam svítilo sluníčko, bylo skoro jaro, tam, kam se nedostalo, byla hluboká zima. Velice překvapivý pro nás byl závěr cesty před nájezdem na dálnici u Bolzana. Poslední cca 3 kilometry se projíždí nádherným sklaním kaňonem. Nádhera, ale chvílemi to bylo docela o nervy. To když jsme se potkali třeba s protijedoucím autobusem (chudák Vašek u tunelu) či když skalní převis téměř lízal naši alkovnu. Nejúžasnější byl asi závěr. Vyjedete z kaňonu a před vámi se rozprostírá totální rovina s pletencem nájezdů na dálnici.
Cesta po dálnici ubíhala rychle, plánovali jsme ještě zastávku v Brixenu, ale protože jsme se domluvili, že se zastavíme na Javoru, abychom Knotkům ukázali hezkou lyžařskou lokalitu „za bukem“, jeli jsme přímou cestou směr domov. V sedum hodin večer už jsme parkovali na Javoru. Bohužel zvěsti o špatném počasí z domova nelhaly. Celou noc pršelo, jen se lilo. Pršelo ještě ráno, takže z lyžování sešlo. My jsme slíbili dětem koupání v bazénu v Bavorské Rudě, ale také jsme nepořídili. V neděli je bazén (myslím, že nesmyslně) zavřený. A tak jsme nakonec dorazili domů neplánovaně brzy. Alespoň jsme v klidu vybalili, zpracovali fotky i video ještě začerstva a začali vzpomínat na příjemně prožité chvíle při lyžování v Itálii a oslavě Silvestra s italskými přáteli. Už se těšíme na příští rok !!!
17.02.2008 11:00:30
jardaaiveta
Děkujeme všem přátelům za návštěvu stránek a příjemně strávené společné cesty. Pokud budete chtít napsat něco pro další kamarády na tyto stránky, ozvěte se nám.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one