Baví nás cestování všeho druhu a užíváme si cesty...
www.caravan24.cz stránky přátel karavaningu a diskuse

www.machajda.webnode.cz rod. stránky podobně "postižených" karavanistů

www.expedice-apalucha.cz   stránky lidiček, kteří rádi cestují a podnikají zajímavé cesty

Itálie Dolomity 2004

Itálie Dolomity 2004 - obrázek

Itálie Dolomity 2004 - obrázek

V neděli vyrážíme na cestu do Dolomit. Je to tak trochu komplikované, musíme dopravit malého na soustředění, a tak můžeme vyrazit až odpoledne. Původně jsme chtěli vyjet po obědě. Nakonec jej předáme až okolo čtvrté a proto měníme cestu. Vyrážíme směr Krimmlerské vodopády a celou trasu otočíme proti směru. Původně jsme tady chtěli končit, nakonec tady budeme začínat hlavně proto, že je to o něco blíže, a tak jsem si říkali, že by to mělo být lepší. Ziller-Krimmlerské vodopády. Jede se jako po "másle", a tak již v podvečer jsme v Alpách. Začínáme stoupat z údolí a uděláme malou zastávku u přehrady Durlassboden. Je zde docela hezký pohled od parkoviště na hráz a i nahoře to není špatné. Jsou zde poměrně hezké výhledy.

 

Celou cestu je vidět preciznost Rakouska a umění využívat krajinu pro turistiku. Je ale také pravda, že je večer a chceme pomalu najít místo na přespání. Bohužel tady se ukazuje také ta špatná část - samé cedule se zákazy pro obytná auta atd. Pokračujeme stále dále směrem k vodopádům, pomalu se začíná stmívat a tak uvažujeme o tom, že zastavíme někde, kde není zákaz. Pak by nastoupilo známé - přijeli jsme v noci, už jsem nemohl jet dále a tak jsem přespal. Když vyjedeme nahoru nad vodopády, naskytne se úžasný pohled. Doporučujeme jet z této strany, vodopády se objeví přímo před vámi jako nádherné panorama a vy jste skoro na jejich úrovni. Na druhou stranu tato cesta není ( hlavně na začátku ) nijak ideální třeba pro vleky.
Super je také to, že dole na parkovišti vidíme stát několik obytných aut a tak rychle nasedáme a jedeme k nim. Zjistíme, že je to normální velké parkoviště sloužící právě k parkování pro návštěvníky vodopádů. Zajedeme mezi další obytná auta ( přece jen nemáme žádné další informace a tak nechceme být na ráně). Je zde také WC, voda a další možnosti k využití. Ty se ale na noc zavírají. Vše je ale perfektní, stejně jako vše v Rakousku v tomto směru. A co více, parkování je zdarma.
Ráno vyrážíme na vodopády. Je to opravdu nádherný zážitek, voda padající stovky metrů ( je to největší vodopád ve stř.Evropě ), krásná krajina, všude díky vlhkosti krásně zelená příroda, obrovské mechy atd. Za vstup se sice platí, rozhodně to ale stojí zato. Vyplatí se vyrazit podél vodopádu nahoru, je to krásná túra a výlet třeba na půl dne. Věděli jsme od Igora a Jitky, že to je to také hodně "do kopce" a tak jsme byli připraveni na nejhorší. Také Klárka šlapala a tak jsme pod závěrečným stoupáním, při svačině a lízání zmrzliny, poslal Igorovi a Jitce zprávu s tím, že to je krásná procházka do mírn&eacute ;ho kopce. Po chvíli jsme poznali, že jsme se s hodnocením unáhlili. I Klárka začínala hodnotit situaci výrazně jinak. Nakonec jsme ale vyšli až nahoru a rozhodně jsme nelitovali. Doporučujeme to nevzdávat…..
Odpoledne vyrážíme dále směrem k hlavnímu cíli DOLOMITY. Jedeme po trase Mittersill-Felbertauertunel-Matrei-Lienz-Sillan-Toblach ( Dobiaco ) do Dolomit. V Toblachu uděláme krátkou zastávku a jedeme dále směrem na Tre Cime. Zde víme o kempu a holky chtějí do kempu. Nepomohlo varování, že je to jeden z nejdražších kempů v Dolomitech. Myslím, že po předložení účtu jim bylo vše jasné. Je to ale velmi krásný kemp, na břehu jezera Toblacher see ( www.toblechersee.com ). Je zde super vybavení, i na záchod se musí chodit ale s kartou. Je dobré na to pamatovat. Bez ní se dovnitř nedostanete, a tak to může být problém…. Myslíme si ale, že sociálky jsou přehnaně luxusní, zbytečně veliké, tak by bylo lepší pros tor využít na větší počet. Pak by se nemusely stát zbytečné fronty. Ráno vyrážíme na jeden z našich hlavních cílů. Jarda ví o parkovišti nahoře pod Tre Cime a tak je rozhodnuto, že to zkusíme autem. Nebyl to žádný problém. Dole je třeba zaplatit poplatek za silnici do hor ( za obytné auto 30,-EUR ). V každém případě to ale stojí za to. Výhoda je také to, že se nahoře dá stát i přes noc a tak je to úžasné místo ( výška nějakých 2 300 metrů ) pro nocování.
Nahoře je asi tak 40 obytných aut. Vyrážíme okolo Tre Cime na túru. Dá se tady udělat poměrně hezká túra, není vůbec náročná a zabere tak 3,5 hodiny. My jsme to šli skoro 6, nejdelší trasu, hodně jsme si to užívali a fotili. Kvetlo hodně kytek a tak bylo co fotit. V této části lze zvolit prakticky tři varianty, jsou zde také zajištěné cesty v krásném terénu.Mapu dostanete dole, při placení za průjezd. Odpoledne si uděláme pohodu a zůstáváme tady na noc. Těšíme se na focení. Není to ale tak ideální, ještě před setměním se zatahuje a padá velmi hustá mlha. Ale i tak jsme ještě před tím stihli udělat pár fotek do červena zbarvených hor.
Další den je odpočinkový a tak vyrážíme jen na Cristallo. Cestou míjíme další parkoviště pro obytná auta na Misurine a jedeme dále. Lanovkou vyjedeme nahoru. Je to opravdu nádherný pohled. Od lanovky vedou také jedny z nejtěžších zajištěných cest v Dolomitech. Ale to až někdy příště. Chvíli se kocháme pohledy do okolí, je nádherné počasí a sledujeme lezoucí lidi na hřebeni. Je to další z velmi hezkých pohledů.
Okolo poledne vyrážíme dále na Cortinu di Ampezzo. Ta nás, jako ostatně obvykle neuchvátila a vyrážíme dále. Nyní vyrážíme do částí, kde jsme ještě nikdy nebyli. První zastávku plánujeme na Paso di Falzarego u Lago di Valparola. Je to značené "hvězdičkou" a tak lze očekávat hezký zážitek. Až na místě zjišťujeme, že je tady také památník a pevnost z doby 1. světové války. Určitě stojí za návštěvu a budete překvapeni rozsahem bojů. Zdá se to až neuvěřitelné a i když v horách stále narážíte na pozůstatky války, je neuvěřitelné, jak až v tomto muzeu si člověk vlastně vše uvědomí.
Dále jedeme směrem na Arabbu. Je zde hodně hezkých poarkovišť, na jednom zastavujeme na odpolední kávu. Nakoupíme také místní sýry a pokračujeme v cestě. Večer přijíždíme do Arabby. Je to jedno ze známých středisek a nástup také na slavnou Sella Rondu. Zde, přímo ve městečku je pohodové parkoviště pro obytná auta a možnost udělat servis a napustit si novou vodu. Cena za parkování a servis je 7,-EUR.
Dalším cíle je jedna z nejhezčích dominant Dolomit. Je to Piz Boe. Holky to ještě netuší, Jarda ví, že jsou zde fantastické výhledy do okolí, na ledovec a Marmoladu atd. Také proto se tomuto vrcholu, či spíše celé skupině Sella říká terasa Dolomit. Vyjedeme do sedla Paso Pordoi. Tady se dá také přenocovat a uskutečnit několik túr po okolí. My jedeme lanovkou nahoru a odsud se vydáváme na vrchol Piz Boe ( 3 1451 m ). Je to poměrně pohodová túra a dá se to zvládnout tak do dvou hodin. I Klárka neprotestuje a když se dostaneme k lezení po natažených lenech a strmém svahu, je nadšená. Bohužel se zatahuje, a tak o fantastický pohled přicházíme. Jarda jen ukazuje v mlze směr, kde něco je a po chvíli jd eme dolů.
Odpoledne se přes Canazei jedeme ještě podívat na Marmoladu a ledovec. Nakonec se počasí opět kazí, a tak je rozhodnuto se vrátit zpět do Arabby. Jedeme to oklikou přes Paso Fedaia. Tento směr moc nedoporučujeme, je to hodně strmé a hlavně dlouhé klesání, takže brzdy dostávají dost zabrat.
Následující den vyrážíme směrem k domovu. Přes Corvaru ( hezké, ale moc lidí ) jedeme směrem na Passo di Gardena, Christinu a ven z hor. Poslední část trasy známe ze zimy, v létě jsme tu poprvé. Chceme to tady spíš projet v klidu a zjistit další možnosti parkování při lyžování.
Cestou domů se ještě stavujeme na chvíli na Stubaii. Chvíli tady pobudeme a pomalu vyrážíme do Čech.
Na závěr ještě několik postřehů, proč rádi jezdíme do Dolomit: - jsou to velmi krásné hory a osobně si myslíme, že nejhezčí část Alp. Platí to zejména pro tuto oblast. - dá se stát a nocovat "na divoko". To nám hodně vyhovuje, nikam se nemusí chvátat, brzo ráno vstávat atd. - většinou je zde velmi slušné počasí a určitě lepší než v rakouských Alpách. - infrastruktura opravdu funguje. Všude dostanete řadu informací, zdarma mapy. Stačí se jen zeptat, zajít do informací. To by jsme se měli naučit. Tyto služby nás naučily nic moc neplánovat předem. Na místě je to stejně jiné než v průvodcích. - všude se dá dojet autem. To je fajn také pro menší děti, m anželky. Ty většinou nesnášejí tak dobře naše rozmary. Má to ale zase nevýhodu, že v sezóně je tady poměrně dost lidí. - všude se domluvíte bez problému německy.

Volná parkoviště v Dolomitech.
Všechny údaje platí pro obytné auto. Všechna uvedená parkoviště jsou využitelná v zimě, stejně tak v létě. Na všech jsme spali, vyzkoušeli je a je to opravdu bez problémů. Údaje jsou platné z let 03-04. a neručíme za současný stav. Naše zkušenosti z této oblasti jsou ale velmi dobré, nikdy zde nebyl žádný problém. Kempy jsou tady ( asi také pro blízkost Rakouska ) dost drahé.
Kronplatz ( Plan de Corones ) - volné parkování bez poplatku přímo pod lanovkou. Stejně tak funguje zejména v zimě. Lyžování zde je super. Dojedete sem z Brunecku ( Brunica ) a přímo to sem dovede.
St. Christina ( S.Christina ) - odbočit v kopci před nákupním střediskem vpravo. Projedete mezi domy až na parkoviště. Nedaleko je také kemp, nemáme jej vyzkoušený. Platí se zde parkovné v zimě 8,-Eur. V létě se neplatilo nic, nedoporučujeme ale v letních měsících. Lepší parkoviště je ještě kousek výše. Super lyžování, možnost nástupu na Sella Rondu.
Wolkenstein ( Selva di val Gardena ) - parkoviště je ještě hodně výše ( odhadem tak 2-3 km ) směrem na sedlo ( stále nahoru ). Je na pravé straně, pod lanovkami na sjezdovky. Zdarma.
Passo Pordoi - parkovišta zdarma. Ideální pro výstup na Piz Boe. Je hned v sedle, pod lanovkou. Pěkný výhled. V zimě opatrně-hodně vysoko.
Arabba - platí se zde 7,-Eur, ale je to včetně servisu bez elektiky. Ideální pro nástup na Sella Rondu, super lyžování. Vedle parkoviště je hned kluziště a je možné jej skvěle využít o zimních večerech. Bývá zde dost plno, je to ale fajn na nákup, doplnění potravin atd. A je zde také velmi hezky a klidně. V zimě opatrně, nejlepší cesta od Brunica.
Misurina - parkoviště přímo v sedle. Pozor, u jezera se stát nesmí a dokonce zde nesmí stát obytňáky ani přes den. Je to velké parkoviště směrem na Tre Cime. Jsou zde dvě možnosti. Toto parkoviště se platí, částku nevíme. Vedle je kemp - spíše tábořiště. Na tomto parkovišti-tábořišti je hodně plno a není zde výjimka třeba 100 obytňáků. Je to také jediné parkoviště takto "dole" v této části.
Parkoviště pod Monte Cristallo - není to nic moc, ale bez problémů se zde dá přespat. Je to hned pod lanovkou. Zdarma.
Parkoviště pod Tre Cime - je to velké parkoviště ( tedy spíše několik ) pod Tre Cime u chaty Rif. Auronzo. Je to dobré udělat tak, že vyjedete sem ráno, uděláte si túru okolo Tre Cime ( je to nenáročné a opravdu lahůdka ). Následně s přespáním. Je to hodně vysoko ( okolo 2 300 metrů, super panorama ), a tak večer a svítání je opravdu super zážitek. Za parkoviště se nic neplatí, platí se ale za průjezd horskou silnicí 30,-Eur/obytné auto. I proto je dobré tam být déle. V zimě nejezdit.
WWW adresy:

16.02.2008 17:16:10
jardaaiveta
Děkujeme všem přátelům za návštěvu stránek a příjemně strávené společné cesty. Pokud budete chtít napsat něco pro další kamarády na tyto stránky, ozvěte se nám.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one