Baví nás cestování všeho druhu a užíváme si cesty...
www.caravan24.cz stránky přátel karavaningu a diskuse

www.machajda.webnode.cz rod. stránky podobně "postižených" karavanistů

www.expedice-apalucha.cz   stránky lidiček, kteří rádi cestují a podnikají zajímavé cesty

Itálie - Sicílie - část 3:

Itálie - Sicílie - část 3: - obrázek

Itálie - Sicílie - část 3: - obrázek

Města a pláže 

7. den:

Po večerním posezení, testování italských vín a grilování se nám ráno moc vstávat nechce. Je nám ale jasné, že o co budeme vstávat déle , o to více bude teplo. Nakonec se tedy donutíme vylézt z postele ( děti jsou opravdu lehce donuceny ), posnídáme již za dost velkého tepla a po chvíli vyrážíme do města. Máme v plánu jeho prohlídku, pak se chceme ještě podívat na divadlo a vykopávky.

Předcházející část naleznete zde:

http://cesty-karavanem.wgz.cz/z-ciziny/italie-sicilie-cast2.html

Foto je zde:

http://cesty-karavanem.wgz.cz/delsi-cesty/foto-sicilie-1-cast.html

Ráno tedy projdeme město a prohlédneme si krásnou část ostrova Ortygia. Atmosféra městečka nám doslova učaruje. Kluci na pobřeží loví chobotnice a ježky, prodejci vykřikují na ranním trhu. Nejen ve městě je na co se dívat, také trh je potěšením pro oko. Ostatně cestou zpět tady nakoupíme hodně ovoce a ryb.

Poobědváme poněkud později a na odpolední prohlídku památek jde už jen omezená skupina. Nejdříve projdeme okolo „Plačící Madony“, kterou zakrývá velká betonová stavba, pak pokračujeme okolo muzea k divadlu a na vykopávky. Divadlo, ač asi hezké, je v současné době celé zakryto dřevem a je vidět, že se hodně využívá na představení. Asi nejzajímavější pro nás byla část vykopávek a starého města. Z toho bylo TOP tzv. Dionýsovo ucho. Je to zvláštní jeskyně, stavba….obrovských rozměrů se skvělou akustikou, která byla využívaná údajně pro sledování hovorů vězňů. I když je „ucho“ dost známé z knih a fotografií, jsme překvapeni z jeho rozměrů.

Napsali o Siracusách:

Město bylo založeno Korinťany již v 8. stol. př.n.l. a své nejslavnější období rozkvětu zažilo v období řecké kolonizace, kdy Syrakusy vyrostly v největší řecký městský stát, kde žilo údajně až půl milionu lidí. Působili zde mnozí řečtí umělci a učenci, zejména Archimedes, Aischylos a Pindaros. Největší památky jsou ve Starém městě na ostrově Ortigia (ohromný dóm s chrámem Athény, palác don Bosco a kostel Santa Lucia) a ve čtvrti Neapolis (archeologický park s římským divadlem, oltářem Hierona II. a do skály vyhloubené Teatro Greco.( Zdroj: www.poznani.cz )

Když si všechno prohlédneme, uděláme servis a vyrážíme dále za dalším dobrodružstvím a zejména koupáním. Památek už bylo dost, je třeba také užít moře a lenošení. Toto pobřeží je naplněno městy, památkami a vším dalším, moře nás teprve čeká.

Projedeme přes Lido di Avola ( Avola Lido ), což je vlastně pláž ve městě ( N 36°54´57´´ / E 15°09´13´´, sprchy ), pokračujeme dále přes Marina di Avola ( N 36°53´56´´ / E 15°08´45´´ - možnost koupání ) a navečer kotvíme na STPL v Lido di Noto ( N 36°58´02´´ / 15°05´39´´ ). Místo je uprostřed promenády pod silnicí, na písečné pláže se jde přes silnici. Poplatek 12,- Euro  za vše včetně sprch, elektro +3,- Eura. I když je tady písečná pláž, překvapí nás krásné čisté moře a večer relativní klid. V srpnu tady bude ale asi dost plno a je také vidět, že hodně lidí je zde na delší dobu, a to včetně karavanů.  

Na místě je obvyklý večerní kolorit v podobě koupání, ochutnávek vína, grilování….Tento večer ale mají holky vylepšený údajně levným nakupováním na trhu, který viděly kousek od vjezdu. Nám to ale moc nevadí, raději se koupeme, upečeme krevety a pohodujeme…Naše ženy se radostně vrací před setměním zpět a chlubí se povedenými nákupy, o kterých si my muži myslíme své. Den utekl jako voda, jdeme pozdě, ale spokojeni spát.


8 .den:

Dnešek chceme pojmout ve znamení přírodních zážitků, výletu do hor a koupání ale ve sladké vodě. Před tím ale, než se tam dostaneme, sbíráme úžasné zážitky na silnici. To kousek od STPL, když se nějakým způsobem pokoušíme minout popeláře, kterým se buď nechce dělat a nebo mají porouchané auto. Když k nim dojedeme, několik lidí nám ukazuje, že můžeme bez problémů projet – my máme ale názor zcela jiný. Několik větví se ohne, i tak se ale jedna velká nebezpečně přibližuje a my odmítáme jet dál. Na to popeláři reagují tím, že vyskočí do cizí zahrady, na plot a po chvíli je průjezd volný. Po pár kilometrech následuje motanice přes AVOLU jejími úzkými uličkami. Dnes, když už víme, co tam čeká, bychom asi jeli nějak okolo. Nakonec město projedeme, mineme odbočku za městem, otočíme se a to je tento den poslední zaváhání. Následně dost prudce stoupáme do krásných hor po silnici SP 4 ke Cavagrande Del Cassibile, až dojedeme na parkoviště ( N 36°58´02´´ / E 15°05´39´´ ). Tady parkujeme. Jindra překvapí tím, že na túru nejde, není mu dobře. Naše děti se také při pohledu, co je čeká, vzpouzejí, hlasování dneska ale vyhrajeme my a po chvíli vyrážíme do soutěsky. Z průvodců víme, že to v teple není žádná legrace, hodně nás ale překvapí, že je zde hodně míst označených pro přistání vrtulníku. Při cestě zpět pochopíme proč.

Vstup je zdarma, je však nutná registrace počtu osob a ohlášení při návratu do zavírací doby. I to nás utvrzuje v tom, že v průvodcích vědí, co píší. Bereme tedy hodně vody a už klopýtáme dolů po cestičkách s cílem se alespoň vykoupat dole v jezerech a tůních, které jsou shora vidět a které se rychle přibližují. Už teď je jasné, že nahoru to bude očistec.

Turistická cesta okolo celé soutěsky je ( nevíme proč ) již asi delší dobu zavřená podle toho, jak je zarostlá. Jediná cesta je tak stejně jen dolů. Při skoku do jezírek je ale vše zapomenuto, panuje všeobecné nadšení. Toto místo je opravdu rájem na zemi. Několik kaskád, jezírek s průzračnou vodou, možnost skákání z okolních skal a potápění v krásné přírodě dělají z tohoto místa opravdový zážitek. Koupeme se , relaxujeme a brzy po obědě, když je všeho tak akorát, jdeme zpět. Cesta nahoru je opravdu dost drsná, v poledním parnu je to docela síla a už chápeme, že řada lidí to prostě nezvládne. Nahoře jsme byli za nějakých 40 minut, pravda, Klárka měla docela dost. Není to sice nijak daleko, ale cesta dost stoupá a ve spojení s parnem je to pro silnější povahy a je třeba mít opravdu dost tekutin.

Nahoře doplníme kalorie, tekutiny a po silnici SP 287 ( spojka NOTO – Palazzolo ), která je výrazně kvalitnější než ta, kterou jsme jeli nahoru, dojedeme po chvíli do dalšího cíle naší cesty, a to známého městečka z řady průvodců, městečka NOTO. Parkujeme ve spodní části městečka u policejní stanice na velkém parkovišti ( N 36°53´41´´ / E 15°04´05´´ ).

V Notu si prohlédneme staré město, překvapí nás množství kostelů a katedrál, pak jen tak couráme a ochutnáváme v zapadlé hospůdce několik vyhlášených místních specialit, dáme zmrzlinu….

Napsali o Notu:

Noto se rozkládá v údolí Asinaro na rovině, která je typická olivovníky, mandlovníky a citrusovými plantážemi. Dnešní nádherné barokní podobě „vděčí“ město ničivému zemětřesení z roku 1693, po kterém bylo celé přebudováno. Na přestavbě se kromě jiných architektů podíleli i Paolo Labisi, Vincenzo Sinatra and Rosario Gagliardi. Město bylo rozděleno hlavními třídami na tři části, z nichž v každé bydleli jiní obyvatelé. V nejlepší části bydlela šlechta, ve střední bydlelo duchovenstvo a obyčejní lidé měli pro sebe zbytek města.

Hlavní třídu tvoří Corso Vittorio Emanuele, která prochází třemi náměstími, z nichž na každém stojí kostel. Ulice začíná u brány Porta Reale, která byla postavena v 19. století Náměstí Piazza Immacolata dominuje barokní fasáda kostelu San Francesco all’immacolata, jehož schodiště vede na terasu se sochou Panny ve středu. V kostele je mnoho uměleckých děl z františkánského kostela, který stál v původním městě. Nalevo od kostela stojí klášter Monastero del Santissimo Salvatore, který je viditelný díky své vysoké věži. Nejrušnějším náměstím je Piazza Municipio, na kterém se nachází katedrála, jejíž vchod je ohraničen dvěma klenutými oblouky. U katedrály stojí dvě vysoké zvonice a podél ní se táhnou paláce z 19. století Palazzo Vescovile a Palazzo Landolina di Sant’Alfano, které kontrastují s bohatě ozdobenými ostatními budovami na náměstí. Naproti je palác Palazzo Ducezio, který byl navrhnut Sinatrou. Horní část tohoto paláce byla přistavěna v 50. letech 20. století. Hlavním rysem východní části náměstí je fasáda baziliky Basilica del Santissimo Salvatore. Další stavbou v této ulici je jezuitský kostel a kolej, které navrhnul Gagliardi. Hlavní dveře jsou obklopeny čtyřmi sloupy a nad nimi jsou groteskní masky. Posledním náměstím je Piazza XVI.Maggio, kterému dominuje kostel Chiesa di San Domenico. Před kostelem se rozkládá nádherná zahrada Villetta d’Ercole s fontánou z 18. století pojmenovanou po Herakleovi.

Napravo od ulice Corso Vittorio Emanuele je ulice Via Nicolaci, které dominuje kostel Chiesa del Montevergine s vyklenutým průčelím mezi zvonicemi, které navrhnul také Sinatra. Po obou stranách ulice je mnoho výstavných budov. Patří mezi ně i palác Palazzo Nicolaci di Villadorata s nádhernými balkóny.

Vznešená ulice Via Cavour běží souběžně s Corso Vittorio Emanuele, ale nachází se o trochu výše. Je zde také mnoho zajímavých staveb, mezi které patří palác Palazzo Astuto s nádhernými balkony a Palazzo Trigona Cannicarao. ( Zdroj:

 Města jsou fajn, ale pořád je nemusíme. Pádíme tedy o kus dál do rezervace Vendicari. Ta je známá hezkými plážemi a tím, že sem plavou želvy klást vajíčka. Máme naplánováno zde přenocovat, ráno si dáme výlet do rezervace a spojíme jej s koupáním. Bez problémů najdeme STPL, který je placený, a to i jako parkoviště ( asi jako jediná možnost v okolí N 36°48´23´´ / E 15°05´32´´ ). Představovali jsem si jej trochu jinak, inzerované sprchy večer již nefungují, všude dost much a komárů.

Rozhodneme se, že se půjdeme kousek podívat do rezervace. Vstup je zdarma, je ale opět nutná registrace. Kousek se projdeme, je zde několik pozorovatelen ptáků ( bohužel plameňáci jsou ale od nás na pozorování a focení i s teleobjektivem dost daleko ), vykoupeme se na pláži a nakonec se rozhodneme, že bude lepší popojet a zkusit najít něco lepšího.

Večer hezké místo najdeme ( z něhož ale kazí dojem obvyklý nepořádek ) na SPIAGGIA MARGHELLA u Pantato Marghela, která leží mezi Merzamenni a Portopalo. Na této silnici minete za vsí odbočku k jeskyni Grotte Calafarina a za písečnou zátokou odbočíte vlevo k moři a do zátoky ( N 36°42´35´´ / E 15°07´14´´ ).

Popovídáme si s karavanisty ze sicilského obytného auta – tedy spíše se snažíme domluvit a oni, ač neumějí snad ani pořádně italsky, se o to víc snaží s námi povídat. Je to trochu legrace, hodně nedorozumění a nakonec pohodový večer raději o samotě – přece jen to byla zvláštní trojka – jedna žena a dva muži…. Máme co grilovat a pít.

9. den:

Dnešní den máme pohodu a chceme popojet dál jen kousek a při tom se hodně koupat. Nemusíme proto ani brzy vstávat a ani se nám pro dlouhém večeru moc nechce.

Když konečně pozdě dopoledne ( na nás hodně pozdě ) vyrazíme, je naší první zastávkou přístav Portopalo Di Capo Pasero ( N 36°40´13´´ / E 15°07´35´´ ). Je to typický rybářský přístav, všude hodně lodí, staré, nové, hodně arabských ( což je tady na jihu poměrně obvyklé ). Chceme nakoupit nějaké čerstvé ryby – bohužel díky víkendu nemáme šanci, a tak po chvíli jedeme zase o kus dál. Zaparkujeme v nedaleké vsi, nakoupíme potřebné potraviny a pádíme vstříc pobřeží.

Delší dobu jedeme podél moře, prakticky většinou podél typických italských pláží s pískem a nekonečnou rozlohou. Najdeme hezké místo jen tak na vykoupání bez velké pláže, zato ale s několika sprchami ( N 36;41´59´´ / E 14°56´54´´ ). Vadí nám ale blízkost silnice a proto velmi rychle pokračujeme o kus dál na pláž Lido Othello ( N 36°43´33´´ / E 14°54´25´´ ). Tady je krásná písečná pláž, restaurace, sprcha a dalo by se tady asi vydržet déle ( je otázka, zda i spát ) , ale místní diskotéka nebude asi tichá. Je to prakticky parkoviště za malou dunou s jemným pískem, který je za chvíli všude. My si to ale užíváme, dost fouká a jsou veliké vlny, ve kterých děti skoro bez přestání dovádějí. Prostě pohodujeme až do večera…..

Ten jsme rozhodnuti trávit v Marina Di Módica, což se nám nakonec podaří.  Nejdřív máme trochu problémy místo najít díky uličkám s novými apartmány ( prostě turismus postupuje všude ), nakonec nás ale navigace a směrovka na kemp přivedou na „ naše místo „. ( N N36°42´19´´ / E 14°46´55´´). Je třeba stále jet směrem ke kempu, stání je nedaleko městečka před ním v zátoce, na krásných nízkých útesech a s možností využití písečné pláže vedle, dost mělko.

Dnes byl celý den takový pohodový, tak v něm pokračujeme dál, večer pečeme všechno možné…..a jdeme spát hodně pozdě. Ráno je odjezd až po probuzení posledního….

Pokračování následuje.

12.08.2008 18:47:28
jardaaiveta
Děkujeme všem přátelům za návštěvu stránek a příjemně strávené společné cesty. Pokud budete chtít napsat něco pro další kamarády na tyto stránky, ozvěte se nám.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one