Baví nás cestování všeho druhu a užíváme si cesty...
www.caravan24.cz stránky přátel karavaningu a diskuse

www.machajda.webnode.cz rod. stránky podobně "postižených" karavanistů

www.expedice-apalucha.cz   stránky lidiček, kteří rádi cestují a podnikají zajímavé cesty

Itálie - Sicílie - část 6:

Itálie - Sicílie - část 6: - obrázek

Itálie - Sicílie - část 6: - obrázek

Krásná městečka a moře
15. den:
Ráno je to v naprostém klidu, nemusíme nijak super brzy vstávat, protože loď vyjíždí  až v 9,30 hod.  Dáme ještě snídani, čehož po nalodění skoro litujeme. Okamžitě dostáváme super croisant a skvělou italskou kávu – mohli jsme spát ještě o chvíli déle. Čeká nás ale dobrodružství na ostrovech, to je lepší než spát.
Předcházejí část nejdete tady:
Fotografie najdete zde:
Loď Mib Perla si razí cestu od pobřeží  a za nějakou hodinku přijíždíme k ostrovu Favignana. Zde je první koupání v nádherné zátoce s kouzelně čistou vodou. Průvodce nelžou, je tu opravdu tyrkysovo modrá voda díky bílému písku na dně. My dovádíme, Italové jsou trochu suchaři a bojí se většinou plavat dál a potápět. Když se objeví medúza, nikdo je už do vody nedostane a to i přesto, že je voda tak čistá, že není problém je vidět z dálky. Tak čistá voda se jen tak někde nevidí.
Pak pokračujeme na ostrov Levanzo, zde je další koupačka, pak se vracíme kousek zpět z kouzelné zátoky do přístavu Levanzo. Zde žije cca 200 lidí a přístav je pověstný jednak hezkými domy, jednak nádherně čistou vodou a říká se o něm, že je to nejčistší přístav Sicílie. Klidně bychom se pod to podepsali, je to pravda.  Zde se nějako dobu poflakujeme, ochutnáme zmrzku a pak máme super oběd na lodi. Za kompletní jídlo, pití na celý den, loď, ovoce v neomezené míře a kávu platíme 40,.Euro / osoba včetně výletu a všeho. Lloď je asi pro 15 lidí.
Po obědě dáme ještě cestou na několika místech a ve vyhlášených zátokách parádní koupání, chytáme ryby a sledujeme plachetnice, které tady na mnoha místech kotví. V podvečer ale už nezbývá nic jiného, než návrat zpět do rušného přístavu. Bohužel, byl to krásný den a totální relax v klidu a pohodě, který na Sicílii není rozhodně všude a není také tak obvyklý.
Večer dáme rychlou sprchu, odsolíme těla a vyrážíme na prohlídku města. Určitě je tady co vidět, na druhou stranu to není ani tak o památkách. Děti jsou spokojené z toho, že mají zase pizzu, my místní dobroty v jedné z restaurací nedaleko náměstí. Pak ještě chutnáme místní víno Marsala ( něco podobného jako portské ), několik lahví zakoupíme ( ostatně je to skoro povinnost koupit vzorek ). Pak se jen dohadujeme, co a jak uděláme dál. Nakonec je rozhodnuto ( Jarda je přehlasován ), že vyrazíme ještě v noci dále. Zkusíme několik míst, nakonec pokračujeme až na místo podle průvodců, kde má být místo u salin s možností přespání. Před půlnocí tedy konečně stavíme v oblasti MOZIA, místo bez problémů najdeme ( N 37°51´21´´ / E 12°28´42´´ , značeno Inbarco Isole Strorico ,nebo Bar –Restaurace Eubes ). Trochu nás překvapí řetěz, stojí tady ale několik obytných aut, a tak je jen otázka najít místo, kudy na plac. To ale není ani tak pozdě problém.  
 Napsali o Egadských ostrovech:
Toto malé souostroví tvoří tři ostrovy zvané Favignana, Levanzo a Marettimo, na kterých žije asi 4 600 obyvatel a všechny tři jsou ohraničené nádhernými pobřežími s křišťálově čistou vodou. Ostrovy byly obydlené už v prehistorické době a Levanzo a Favignana byly v paleolitu součástí pevniny. Na významu nabylo souostroví za starověku, kdy zde byla podepsána smlouva o ukončení 1.punské války (241 př.n.l.) a Kartágo pak předalo Sicílii Římské říši.
Ostrov Favignana
Někdy se tomuto ostrovu říká La Farfala, kvuli jeho tvaru, který při pohledu z moře vypadá jako motýlí křídla. Jeho pravé jméno vzniklo z názvu favonio, což je místní vítr a ve starověku byl ostrov znám jako Aegusa. V dávných dobách bylo štěstí ostrova spojeno s rodinou Floriů, kteří zde investovali do výlovu tuňáků, a mattanza (tradiční, ale krutý rituál hromadného zabíjení tuňáků zadržených v síti při proplouvání mezi ostrovy, znamý jako cameradella morte) byl jedním z hlavních způsobů obživy ostrova.
Ostrov zabírá plochu 20 kilometrů čtverečních a západnímu křídlu dominuje hora Montagna Grossa, která se zdvihá do výšky 302 m. Východní část ostrova tvoří rovina, na které je umístěno hlavní město ostrova. Zubaté pobřeží je čas od času rozrušeno malou písčitou pláží. Dalším přínosem peněz pro ostrov byla těžba tufy. Bloky tufy byly převáženy do jiných částí Sicílie a exportovány do severní Afriky. Tyto lomy jsou charakteristické pro východní část ostrova a narušují zde přírodu. Tyto „zuby“ vzniklé těžbou v přírodě jsou většinou zarostlé křovinami, na některých místech vznikla skládka a někde v lepším případě malé zahrady. Blízko východního pobřeží jsou některé lomy a dutiny zaplavovány vlnami a zůstávají v nich malá jezírka vody. Nejhezčími lomy jsou ty okolo přístavu Scalo Cavallo, zátoky Cala Rossa a Bue Marino. Hlavní město Favignana citta bylo vybudováno okolo malého přístavu v rozlehlém zálivu. Na obzoru je vidět na přilehlém vrcholku pevnost Santa Caterina, která je v současnosti pod kontrolou armády. Pevnost začala fungovat už ve starověku jako saracénská hlídací stanice. Později byla přebudována normanským králem Rogerem II. a předtím, než začala sloužit za vlády Bourbonů jako věznice, byla rozšířena. Dolů po pobřeží dorazíte ke dvěma budovám, které patřili rodině Foriů, která předtím, než zde rozvinula obchod s tuňáky, vyráběla a exportovala víno Marsala. Je to palác Palazzo Florio, vybudovaný v roce 1876 a na druhé straně zálivu opuštěná továrna na zpracování tuňáků. Centrum města je malé a rozkládá se okolo dvou náměstí: Piazza Europa a Piazza Madrice, která jsou spojena hlavní ulicí. Na severovýchodním konci města je oblast San Nicola, ve které jsou některé historické památky. Tato oblast je ale soukromým majetkem, proto sem neexistuje žádný přístup.
Na tomto ostrově najdete dvě hlavní pláže. Malý písčitý záliv na jih od zálivu Cala Azzurra a o kousek dál na západ se rozkládá pláž Lido Burrone. Pokud nemáte vlastní dopravu, můžete se sem svézt autobusem. Zajímavější než pláže jsou o kousek dál skalnaté zálivy Cala Rossa a Cala del Bue Marino, které byly kdysi místem těžby tufy. Na druhé straně ostrova jsou zálivy Cala Rotonda, Cala Grande a Punta Ferro, které jsou populárním místem pro potápění. Na západní straně horského svahu směrem k moři se nachází mnoho jeskyní, do kterých každé ráno, když je ještě bezvětří, berou místní rybáři návštěvníky, aby prozkoumali ty nejhezčí jeskyně Grotta Azzurra, Grotta dei Sospiri a Grotta degli Innamorati.

Ostrov Levanzo
Malý ostrov Levanzo zabírá plochu 6 kilometrů čtverečních a jeho povrch tvoří mnoho vrcholů. Nejvyšší z nich je Pizzo dei Monaco (278 m), jehož naježený skalnatý svah spadá do moře. Skrz ostrov vede od jihu na sever pouze jediná cesta, která vede nádhernou přírodou. Severní část ostrova se skládá ze strmých spádů, skal a malých zátok. Mezi Levanzem a pobřežím Sicílie leží dva malé ostrůvky Maraone a Formica, na kterých jsou zbytky továrny na zpracování tuňáků.
Jediná víska na Levanzu, je umístěna v zálivu Cala Dogana, kde je nejčistší voda v celé jižní části ostrova. Odtud vede cesta do zálivů na jihozápadním pobřeží, ve kterých jsou malé oblázkové pláže.
Na pobřeží se nachází jeskyně Grotta del Genovese, která byla objevena v roce 1949 a spadá až do prehistorického období. Uvnitř se nachází nástěnné malby z paleolitu a rytiny z neolitu. Malby zde byly vytvořeny ještě v době, kdy byl ostrov spojen s pevninou.
Stejně jako na ostrově Favignana zde probíhal krutý rituál mattanza, kdy zde byly hromadn loveni tuňáci. Rituál měl velmi přísná pravidla, načasování a praktiky. Metody lovu a zabíjení tuňáků se datují do starověku. Rituál byl doprovázen usmiřujícími písněmi, které kontrastovali s krutými metodami zabíjení. Na konci jara, kdy sem připlouvá velké množství tuňáků na západní pobřeží Sicílie kvůli dobrým podmínkám pro rozmnožování, vyplouvají rybářské lodě na moře a rozhazují svoje sítě. Obklopí houfy tuňáků a nakonec je všechny uvězní v sítích. Poté začíná zabíjení. Nejkrutější na tom je, že ryby jsou vyčerpané hledáním úniku, zmatené a poraněné narážením na ostatní. Poté je jedna ryba po druhé probodnuta nebo nabrána na hák a vyzdvižena na palubu.( Zdroj: www:
www.zajezdy-italie.cz )
16. den:
Ráno jsme trochu překvapeni z toho, že jsou oba řetězy uzamčené. Jde ale v praxi o to, že je třeba zaplatit, pak je možný výjezd. Aby nikdo neujel, je řetěz na noc uzamčený. Není to ale velký poplatek a trochu nechápeme takové divadlo pro 3,-Eura. Jarda se jde projít ještě dál okolo salin, je to krásná oblast a je rozhodně co fotit. Je zde také možná cesta trajekty na historický ostrov MOZIA.  Z jedné strany je moře a saliny, z druhé strany pobřeží a vinice, u parkoviště ještě velmi slušná a navštěvovaná restaurace.
Když se nasnídáme, dáme prohlídku okolí, víno ještě není zralé a také nekrademe J, zaplatíme parkovné a pomalu jedeme dále. Poflakujeme se okolo salin, fotíme a prohlížíme si větrné mlýny. Když to všechno končí, upalujeme už směrem na Trapani. Zde je popsáno parkoviště přímo u centra, po dobrých a širokých cestách jej bez problémů najdeme kousek od městských pláží. Je zde obrovské parkoviště i pro autobusy na Piazza Vittorio Emanuele ( N 38°01´11´´ / E 12°30´59´´ ). Pravda, jistě by se dalo najít ještě něco dalšího, tohle je ale asi ideální jak pro koupání ( městské pláže jsou překvapivě docela fajn a voda je čistá ), tak i pro návštěvu a prohlídku města.
Když vyrazíme do města, první, co nás hodně překvapí,  je čistota pláží ve městě. Je víkend, a tak se hodně lidí koupe, jen tak se poflakuje městem a později je také dost lidí v restauracích a kavárnách. My neděláme nic jiného, projdeme celé město, zastavíme se u několika pamětihodností ( viz níže ), dáme nějakou svačinku, nakoupíme dobroty na místním a skvělém trhu…. Pak se najíme ještě v autě, pak krátké koupání a už vyrážíme do Erice. Víme o tomto městečku v horách, že to je jedna z největších historických perel ostrova. Musíme ale říci, že už z Trapani jsme docela nadšeni , a to i přesto, že se průvodce hodně rozcházejí v názorech na toto město. Nám se tady opravdu dost líbilo.
Napsali o Trapani:
Město Trapani se rozkládá naproti ostrovům Egadi a na hlavní ostrov odtud jezdí pravidelná spojení. Kromě trajektové dopravy je to také vyhlášený přístav pro obchod se solí, která se těží nedaleko města, a tuňáky, kteří se zde zpracovávají v místní konzervárně.
Ve starověku se toto město jmenovalo Drepanum. Nejlepší dobou pro návštěvu Trapani je období Velikonoc, kdy je staré město zaplněno lidmi, kteří se zapojují do oslav a veselí během Svatého týdne. Slavnosti vrcholí v průvodu Processione dei Misteri na Velký Pátek.
V ulici Via Pepoli na východním konci města stojí velký komplex Carmelite známý jako Annunziata. Současný kostel sousedí s bývalým konventem, ve kterém dnes sídlí městské hlavní muzeum Museo Pepoli. V něm je k vidění mnoho prehistorických a historických předmětů až do 19. století. Přízemí je věnováno sochám a známá Gaginiho rodina zde vytvořila čtyři sochy svatých. V prvním patře je umělecká galerie s obrazy od předních sicilských malířů.
Kostel Santuario dell’Annunziata, byl vybudován v 14. století, ale v 18. století byl celý přebudován. Původní přední strana je ozdobena chiraramontskou gotickou bránou, nad kterou je rosetové okno. Podíl levé strany je nádherná renesanční budova ozdobená kopulí Cappella dei Marinai. Za vysokým oltářem je Cappella della Madonna, do které se projde renesančním obloukem s bronzovou bránou z roku 1591. Na oltáři sedí postava Madonny di Trapani, kterou vytvořil Nino Pisano. Dále jsou zde šperky, místní keramika a sbírka 16 malých skupin figur vyřezaných ze dřeva a oblečených do šatů zobrazujících Vraždění neviňátek a pocházející ze 17. století.
Středověká oblast starého města je umístěna na poloostrově v moři a byla vybudována Španěly ve 14. století a přemostavěná později v barokním stylu. Nejstarší část byla vybudována Maury jako těsná síť spojených úzkých ulic, které se táhnou podél poloostrova a původně byla tato část ještě ohraničena zdmi.
Kostel Santa Maria del Gesu má pěknou bránu v katalánském stylu z 16. století. V knihovně Biblioteca Fardelliana je mnoho zajímavých topografických záznamů z kolekce Gatto včetně pohledů na území Trapani z 17. - 20. století. Kostel Sant’Agostino byl vybudován templářskými rytíři ve 14. století a během 2. světové války byl velmi poničen. Zachovalo se původní rosetové okno a gotický vstup. Před kostelem je Saturnova fontána, která byla postavena v roce 1342, aby připomínala stavbu akvaduktu.
Ulice Via Garibaldi byla založena Aragonci ve 13. století. V dnešní době je lemována paláci z 18. století a kostely. Další hlavní ulicí je Rua Grande ze 13. století, která se táhne mezi barokními budovami jako Palazzo Berardo Ferro a Sede del Vescovado (biskupský palác).
Katedrála zasvěcená sv.Vavřincovi byla postavena v 17. století na místě budovy ze 14. století. Její přední strana je nádherným barokním dílem. Uvnitř katedrály je mnoho obrazů. Dalším pěkným kostelem ve městě je Chiesa del Collegio ze 17. století
Muzeum Museo della Preistoria e di Archeologia Marina bylo vybudováno v roce 1671 jako obranná bašta a je v něm sbírka archeologických nálezů. Mnoho středověkých nálezů bylo objeveno v troskách nedaleko města. Z terasy na vrcholku věže je pěkný pohled na město a Egadské ostrovy.( Zdroj: www.zajezdy-italie.cz )
Cestou nahoru je to docela zábavné, silnice hodně stoupá a vine se s krásnými výhledy stále vzhůru. Připravují se rallye závody pro historická vozidla na další den, ty testují trať, takže mimo krajiny je na co koukat i v tomto směru. Nahoře parkujeme na Viale Porta Spada, kde je vyhrazené P pro obytná auta. Asi se tady ale již nesmí nocovat i přesto, že dřívější značka se zákazem zmizela. Parkoviště je velmi dobře značeno ze všech příjezdových směrů ( N38°02´26´´ /E 12°35´05´´, zdarma, podle některých průvodců by mělo být ale placené ).
Erice je opravdu krásné městečko na kopci, s krásnými vyhlídkami, uličkami, je zde také hodně kostelů –  kupujeme skupinovou vstupenku na všechny. Určitě to stojí za to, je na co koukat a jsou opravdu hodně staré. Trávíme tady relativně hodně času, jen tak pohodujeme a už také chápeme, proč se Broňovi tady tak líbilo a tolik toto městečko chválil. Stavby, ulice i  atmosféra je tady neuvěřitelná a pro nás je to ta pravá Sicílie. Je nám tady opravdu hezky a rozhodně stojí za to sem vážit cestu. My dokonce zvažujeme, že bychom tady trávili večer a případně noc, nakonec ale jedeme dál.
Napsali o Erice:
Město Erice je situováno 751 m n.m. na stejnojmenné hoře a je z něj nádherný výhled na moře a okolí. Město je obehnáno zdmi s baštami a uvnitř se rozkládá labyrint malých dlážděných ulic a pasáží širokých tak akorát pro jednoho člověka. Každý z na sobě nakupených domů má svoje kouzlo. U každého domku je malý dvůr, který je hlídán pohledy sousedů.
Ve starověku byla Erice známá svým chrámem, ve kterém Féničané uctívali boha Astarta, Řekové bohyni Afroditu a Římané Venuši. Legenda o historii města se mění tím, jak si ji místní vyprávějí. Jméno dostalo město po mýtickém hrdinovi a králi Elimi jménem Eryx, což byla také hora, na které byl vybudován chrám pro jeho matku Venuši Erycinskou. Původ města je také spojen s Aeneasem. Další mytologickou postavou je Herakles, který se zde vylodil při své cestě zpátky do Řecka.
Hlavním kostelem ve městě je Chiesa Matrice, který se nachází blízko brány Porta di Trapani, což je jeden ze vstupů do města. Kostel byl vybudován ve 14. století částečně z kamenů z Venušina chrámu, díky kterým byl kostel tak trochu i pevností. Uvnitř je hezký renesanční oltář. Nalevo od kostela je osamělá zvonice, která byla původně postavena jako věž s hodinami.
Uvnitř muzea Museo Cordici je sídlo městské radnice a muzea, ve kterém jsou sbírky různých archeologických nálezů, soch a obrazů.
Nádherné veřejné zahrady Giardino de Ballo se rozkládají okolo zámku Castello di Venere a zdí s věžemi Torri di Ballo, které byly vybudované za Normanů jako přední ochrana zámku. Věže a zahrady jsou pojmenovány po normanském vládci Baiulovi, který zde jednu dobu bydlel. Je odsud nádherný výhled na Monte Cofano, Trapani, Egadské ostrovy a za jasného počasí i na Pantellerii.
Venušin zámek Castello di Venere byl vybudován ve 12. století a je umístěn na vrcholku hory, ze kterého je vidět na moře a planinu pod ním. Přestože dnešní vzhled mu dali Normané, historie zámku zasahuje do dávné doby. V minulosti to byl chrám zasvěcený Venuši Erycinské a později Afroditě. Za normanské okupace byl chrám zdemolován a byla zde vybudována pevnost obehnaná zdmi. Komplex byl strategickým místem a k ochraně měly posloužit i věže (Torri del Ballo), které byly jednu dobu spojeny s pevností padacími mosty. Místo se stalo dokonalou ochranou Trapani a Egadských ostrovů z jihozápadního směru.
Na severovýchodním okraji města je opevnění, které bylo postaveno v 8. - 6. století př.n.l..
Kostel Santa Orsola byl vybudován v roce 1413 a dochovalo se původní gotické klenutí.
Z vrcholku budovy Quartiere Spagnolo, která se začala stavět v 17. století, ale nebyla nikdy dokončena, je nádherný výhled na záliv Monte Cofano a prostor za ním.( Zdroj:
www.zajezdy-italie.cz )
Pozdě odpoledne pádíme o kus dál. Už shora vidíme krásnou část Capo La Vito, o které víme, že je to perla Sicílie. Při rozhovorech s několika lidmi cestou ale také víme, že tady bývá poměrně dost turistů. Tak uvidíme, chceme tady absolvovat nějaký výlet a pěšárnu. Cestou míjíme zajímavou oblast která je východiskem na krásnou túru Macari ( okolí N38°07´18´´ / E 12°43´27´´ ). Je tady hodně obytných aut a hodně míst na stání s tím, že je to opravdu hezké místo. Krásné pláže, písek střídá nízké útesy, kopce v okolí….paráda. Vykoupeme se a chceme zkusit místa, která nám doporučili Italové.  Doporučené místo na Capo La Vito je totálně plné, dost nás překvapuje, že krásné místo podle fotek je vlastně dost ošklivé. Městečko neprojedeme díky tomu, že je tady totální kolaps – každý den večer se zde konají  trhy. Vracíme se tedy zpět na STPL, který jsme viděli po pravé straně na začátku městečka. Je to nový STPL, vlastníkem je Němec, jsou tady takové kóje na stání. My ale máme jasno, vrátíme se zpět do Macari, tady chceme udělat jen servis. Není to za 6,-Euro problém, dlouho si povídáme s majitelem a on nás zpovídá co a jak. ( GPS: N 38°09´59´´ / E 12°44´09´´ , možnost jízdy na koni, stání ale dost stranou od všeho dění, za 12,-Euro kompletní stání včetně elektro, zdarma odvoz busem na pláž ).
Když máme natankováno a vše je domluveno, téměř za tmy jedeme na místo, které jsme viděli  dříve. Bez problémů tam dojedeme, ugrilujeme večeři. Dorazí také nějací Moraváci,  těšíme se ze setkání s krajany. Zveme je ke stolu a oni slíbí, že za chvíli dorazí…. dáme skvělé sicilské vínko před spaním, dlouho sedíme, ale bohužel sami, kolegové z Moravy už dávno spí.
Pokračování příště......


14.09.2008 18:18:44
jardaaiveta
Děkujeme všem přátelům za návštěvu stránek a příjemně strávené společné cesty. Pokud budete chtít napsat něco pro další kamarády na tyto stránky, ozvěte se nám.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one