Baví nás cestování všeho druhu a užíváme si cesty...
www.caravan24.cz stránky přátel karavaningu a diskuse

www.machajda.webnode.cz rod. stránky podobně "postižených" karavanistů

www.expedice-apalucha.cz   stránky lidiček, kteří rádi cestují a podnikají zajímavé cesty

Rakousko Zillertal 2007

Rakousko Zillertal 2007 - obrázek

Rakousko Zillertal 2007 - obrázek

Díky pololetním prázdninám se naskytla příležitost užít si za současných přímo katastrofálních zimních podmínek alespoň trochu sněhu a dobré lyžovačky v rakouských Alpách.

Ve čtvrtek jsme vyzvedli Ondru na "lyžáku" na Šumavě, Rambovu dcerku na autobusáku (Rambo už s klukama brousil svahy od středy) a v podvečerních hodinách vyrážíme směr Zillertal. Místem srazu pro spřízněné lyžařské a karavanistické duše bylo parkoviště u lanovky v Zell am Ziller. Během noci se nás postupně sjelo 6 posádek. Ráno jsme zjistili, že asi pocít "bude nás víc, nebudem se bát vlka nic" zapůsobil i na jednoho "pražáka", který alespoň autem doplnil naše řady.

 

Hned ráno zavčasu vyrazila většina (až na některé rekonvalescenty) na sjezdovky Zillertal Areny. Počasí vypadalo trochu zamračeně, ale sluníčko postupně během dopoledne mraky zahnalo a bylo opravdu krásně. Sněhu bylo také znatelně víc, než na Silvestra, lidí znatelně méně (lanovky jezdily poloprázdné), takže lyžovačka opravdu parádní. Každý si užil podle libosti. Někdo dojel až na konec ke Krimmelským vodopádům, rodinky s malými dětmi to zvládly až ke Gerlosu. První ze svahu dorazila Hrochova rodina, totálně polomrtvá, ale nadšená. Spokojenost vládla i u všech navrátivších se.
Začalo se diskutovat, zda přespíme zde, nebo zda popojedeme kousek dál. Už dlouho jsme měli v plánu vyzkoušet lyžařský areál na Pentenu, ale tam se nesmí parkovat přes noc. Takže když dal Vláďa do pléna své dobré zkušenosti se stáním v Lanersbachu, odkud jsou sjezdovky propojené až na Penken, padlo všeobecné rozhodnutí o přesunu. Musíme poznat zase něco nového.
Vyrážíme směr Hintertux (Lanersbach je poslední městečko před Tuxem) a při stoupání v serpentinách do kopce jsme rádi, že je silnice čistý asfalt a téměř suchá. Podle instrukcí Vládi (některé posádky zdržel nákup v supermarketu) perfektně najdeme příjemné parkoviště přímo proti lanovce. Vláďa o něm "nebásnil" zbytečně. Prázdné parkoviště, totální klid, výborně "zašité" a přitom hned vedle kluziště, curlingové dráhy a za potokem sáňkařská dráha. Děti a mnozí dospělí měli hned o zábavu postaráno. Jako správní Češi zůstáváme stát v úžasu, když vidíme u sáňkařské dráhy st& aacute;t opřenou řadu volně přístupných sáněk. Za chvíli už na nich vesele drandíme z nejbližšího kopečka (stálo nás to smutné zjištění, že dnešní děti, díky bobům a dalším moderním vymoženostem neumějí nebo s problémy řídit obyčejné sáňky). I brusle přišly na řadu, za 4 eura můžete na vypůjčeným bruslích jezdit libovolně dlouho, teda do zavíračky ve 22 hodin.
V sobotu jsme se probudili do zatažené oblohy. To nás ale neodradilo od záměru užít si další den na sjezdovkách. Bereme "nádobíčko" a hurá na lanovku. Ke spokojenosti naší Klárky zabalil taťka omylem nesprávné lyže, takže chtě, nechtě, "musela" nakonec s prknem. Uvidíme, jak to půjde, ve velkých horách ještě "právoplatně" celý den na snowboardu nejezdila. Ale musíme ji pochválit, zvládla to dobře. Alespoň do oběda, kdy si trochu narazila nohu (ne při sjezdu, ale na rovince) a s taťkou předčasně svahy opustili. I přes nepřízeň počasí většina vydržela lyžovat, co to šlo. Mraky a mlha se střídaly s nesmělým sluníčkem, ale tentokrát vyhrávaly. Jet panoramatickou spojovací sjez dovku poprvé v totální mlze, kdy je vidět tak na 3 metry a člověk téměř nepozná, zda stojí nebo jede, je opravdu lahůdka. Ale skousli jsme to a dojeli za odměnu do příjemného údolí pod Penkenem, kde jsme k maximální Ondrově spokojenosti objevili Burtonův snowpark. Zasvěceným může být jasné, kde jsme tudíž strávili následující dvě hodiny. Pak už byl čas na návrat. Díky nepříznivým sněhovým podmínkám v nižších polohách (tam panuje téměř jaro) byla zavřená propojovací sjezdovka do našeho areálu, takže jsme sjeli kabinkou do údolí a odtud nás skibus pohodlně odvezl až k našemu parkovišti. Večer jsme strávili příjemně, dospělí povíd&aacute ;ním o cestování a děti aktivně na bruslích.
V neděli nás probudilo sluníčko a totálně modrá obloha. Nejen to přispělo k tomu, že jsme nahoru jeli úplně první lanovkou, ale i fakt, že dnes už bude lyžování podstatně kratší, protože nás čeká cesta domů. Byla to fakt paráda. Počasí jak v Itálii, nikdo na sjezdovkách a ta panoramata… Projeli jsme opět celou trasu přes tři areály a zatímco si Ondra trénoval skoky ve snowparku, my se vyjeli podívat i na Penken. Je to takový příjemný menší areál s pěknými lehkými i těžkými sjezdovkami. Někteří odvážlivci si dali i pověstnou Harakiri. Podle slov malých Rambáků je to fakt síla. I Vláďa se synem ji prý jezdí maximálně jednou denně. Je to dostatečná dávka a drenalinu.
Po poledni se loučíme a vyrážíme každý směrem ke svému domovu. Byl to zase jeden super povedený víkend, plný sportu a příjemných kamarádů. Přispěl k tomu i fakt, že všude bylo minimum lidí, co jsme na horách ještě snad nezažili. Takže zase někdy příště ahoj.
16.02.2008 17:51:12
jardaaiveta
Děkujeme všem přátelům za návštěvu stránek a příjemně strávené společné cesty. Pokud budete chtít napsat něco pro další kamarády na tyto stránky, ozvěte se nám.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one