Baví nás cestování všeho druhu a užíváme si cesty...
www.caravan24.cz stránky přátel karavaningu a diskuse

www.machajda.webnode.cz rod. stránky podobně "postižených" karavanistů

www.expedice-apalucha.cz   stránky lidiček, kteří rádi cestují a podnikají zajímavé cesty

Český ráj - Velikonoce

Český ráj - Velikonoce - obrázek

Český ráj - Velikonoce - obrázek

Velikonoční prázdniny dětí jsme letos využili k putování po Českém ráji a procházkám po menších skalních městech v této oblasti. Náš taťka je zde spolehlivým průvodcem, neboť v místním kraji vyrůstal a trávil dětství, takže je znalec na slovo vzatý. Pracovní povinnosti nás ve středu pustily až téměř ve večerních hodinách, ale protože víme, kam jedeme, tak nás to příliš netrápilo. Naši brněnští parťáci - Kristián, " babička " a Anička - měli cestu podrobně popsanou, takže už nás na parkoviště na Besedici očekávali, když jsme poněkud později dorazili na místo. Je to náš první výjezd s novým bydlíkem a cestu jsme si opravdu užívali. Nic nevrže, nebouchá, v bydlíku absolutní klídek a automat jede jak z partesu. Ještě, že tam taťka má omezovač. Ráno vyrážíme hurá do skal. Přes Kalich a Chléviště se dostáváme na vyhlídky Sokolích skal. I když je krásně, ve skalách rádi oblečeme mikiny. Je to tu moc pěkné, takové divoké. Většina skal je pokryta zeleným mechem, průchody jsou úzké, okolí skal divoce zarostlé. Sem moc turistů nepřijde. Na Sokolu objevujeme na jedné skále památný reliéf Dr. M. Tyrše - zakladatele Sokola. Z nejvyšší vyhlídky je úžasný rozhled, před sebou máme jako na dlani další skalní oblast - Suché skály.
Nasedáme do aut a uháníme směr Klokočí. I za jízdy je stále na co koukat. Ve vesničkách jsou krásné stylové dřevěné domečky. Ve vesnici Klokočí se nám podaří zaparkovat téměř v centru, hned u začátku turistické cesty. A už zase spěcháme do kopce, abychom se mohli kochat pohledy z vyhlídek Klokočích skal. Po hřebenu se projdeme jen kousek, protože  chceme také navštívit skalní hrad Rotštejn, který je na druhé straně. 1 km, který byl uveden na rozcestníku, se nám zdál sice poněkud delší, ale hrad nám tu námahu vynahradil. Je to fascinující stavba, kde je vidět úžasné využití stávajících skalních útvarů, které byly jen účelově dozděné. O údržbu hradu se stará místní dobrovolné sdružení a dlužno říci - klobou dolů. Při prohlídce hradu jsme se dozvěděli také celou řadu zajímavých informací o velikonočních zvycích. Cestou k autům se zastavíme v krásné budově staré školy, kde je úžasně zásobený krámek a nakoupíme nějaké ňaminy.

Teď už nás čeká jen cesta na Kozákov. Večer plánujeme grilování a pohodové posezení. Vyjedeme nahoru k rozhledně a auta postavíme na trávu vedle parkoviště. Příjemnému majiteli zaplatíme poplatek 150,- Kč a protože chceme ráno vyrazit brzy, odmítneme nabízený klíč od toalet. Moc nás to ale nemrzí, jsme přeci soběstační. Kristián vyndá suroviny a již začíná kuchařský koncert. Ondra s Klárkou se přidají, chtějí pomoci a také se něco přiučit. Prostě začíná úžasná dělba práce, která pokračovala celý víkend. Byla to super generálka na společnou letní dovolenou. Večer na Kozákově neměl chybu. Dobré jídlo a pití, klid a pohoda, nádherné výhledy do kraje a úžasný západ slunce. Co si víc přát.

Foto naleznete zde:

http://cesty-karavanem.wgz.cz/vikendove-cesty/putovani-ceskym-rajem-iii.html

 V noci na Kozákově trochu foukalo a vydrželo to i ráno. Ondra měl radost a hned vytáhl draka, který má v autě stálé místo. Ani ostatním větřík nevadil, protože od rána vymetená obloha a jemný opar nad krajinou v údolí věstily další krásný a teplý den. Naším dnešním cílem byl hrad Trosky, jehož dominanta nás celou dobu provází. S odjezdem jsme ale moc nespěchali. Užívali jsme si chvil volna, kdy nás nic nehoní, trochu společně prostudovali návody k našemu novému bydlíku a děti proháněly draka. Malá Anička se ukázala jako rozený nahazovač. Dnešní první cesta vedla ale hned pod Kozákov ke znalci místních drahokamů a polodrahokamů. Když jsme si prohlédli sbírku, vyfasovali jsme kladívka a zamířili do lomu zkusit štěstí. Všichni hledali usilovně, pár kamínků, které vypadaly slibně jsme i přinesli na odborné posouzení, ale bez úspěchu. Přesto jsme si hezky barevné kamínky vzali na památku. Pak jsme vyrazili dál a za chvíli už stáli na parkovišti pod Troskami. Byl čas oběda, a tak než mamky uvařily něco k snědku, zbytek rodin šel na průzkum. Přišli s nemilou zprávou, že hrad je ještě zavřený. Je pravda, že po nás ani na parkovišti nikdo nechtěl zaplatit. A tak jedinou atrakcí byl nakonec stánek se suvenýry, kde si děvčata koupila na památku prstýnek a náramek.

Po výborné Kristiánově kávě jsme zamířili přes Troskovice na místo, kde jsme měli naplánované dnešní nocování a kam za námi měli přijet Dáša se Zdenkem - tábořiště Svitačka. Tábořiště je hned vedle silnice mezi Troskovicemi a Újezdem pod Troskami. Určitě nelze minout, při našem příjezdu tam již stálo několik obytných aut a stanů. Zaujali jsme na louce strategickou pozici, aby Zdenek s Dášou mohli naši skupinu později uzavřít. Protože jsme se dnes zatím spíš vozili, vypravili jsme se záhy na pěší výlet k nedalekému rybníku Nebákov. Cesta lesem byla lemovaná úžasnými koberci bílých sasanek. Nádherné jaro. Abychom se dostali ke stejnojmenné restauraci (občerstvení je vždy příjemné a také motivační pro děti), museli jsme si zase místními skalami zašplhat nahoru a dolu. Ale bez problémů jsme to zvládli a ani jsme se nenechali rozhodit ne moc příjemnou obsluhou v Nebákově. Škoda takového malebného místa. Po návratu jsme již u našich aut objevili známou soupravu auta s karavanem. Dáša se Zdenkem přišli z jejich procházky chvilku po nás. Opět to bylo milé shledání. A jak jinak v této sestavě, než že začla příprava večerních kulinářských hodů. Využili jsme místního ohniště, kluci nařezali dřevo a opékací pruty. První letošní očouzené buřtíky neměly chybu. Jako třešničku na dortu jsme si dali telecí a kuřecí fondue. Večer byl krásně teplý a za zvuků praskajícího ohně se příjemně sedělo a povídalo.

Sobotní ráno nás vítalo sluníčkem již od rána. V klidu jsme posnídali a vyrazili směrem k Jinolicím, kam se již od čtvrtka sjížděli účastníci karavanistického velikonočního srazu. My jsme si ale ještě udělali odbočku do Prachovských skal. Díky šikovnému "parkmajstrovi" jsme bravurně zaparkovali u Turistické chaty a bez Ivči, která slíbila zatím uvařit zeleninovou polévku pro všechny, se vydali na procházku Prachovskými skalami. Dnešní okruh jsme zvolili v protisměru po modré. Trochu jsme potrápili Zdendu, než jsme se vyšplhali na skalní hřeben, ale úžasné vyhlídky byly pro něj, a nejen pro něho, odměnou za vynaloženou námahu. Bohužel zde muselo být díky řádění kúrovce a přírodních živlů vykáceno spousta stromů, ale turistům se tak nádherně obnažila centrální část našich asi nejhezčích skal. Asi není třeba zde více popisovat, fotky jsou lepším průvodcem. I pro děti to byl zážitek. Anička si známou Prachovskou jehlu přejmenovala na "Špendlík".

Teď už nás čekal jen přejezd do Jinolic. Z jedné vyhlídky ve skalách jsme vyděli zaplněný kemp jak na dlani. Snad se tam pro nás ještě nějaké místečko najde. U vjezdu do kempu jsme raději hned udělali servis a šli obhlídnout situaci. Našli jsme krásné místo vedle Marianova bydlíku. Ustavili auta a mohlo začít vítání. Byli jsme moc zvědaví na nejmladšího karavanistu - Marianova novorozeného synka. Je to nádherný klučina a jemu i rodičům to moc sluší. Klobouk dolů za cestu s novorozencem až z Košic. 

Foto naleznete zde:

http://cesty-karavanem.wgz.cz/vikendove-cesty/putovani-ceskym-rajem-ii.html

 Velikonoční neděli a pondělí jsme tedy trávili v kempu u Jinolických rybníků. Kemp byl zcela zaplněn karavanistickým srazem C24. My jsme si vytvořili takové příjemné zákoutí naproti Marianovu bydlíku, vyndali stoly a židličky a začali si užívat lenošení. Také jsme obešli ostatní účastníky a to chvilku trvalo - téměř 70 posádek. Ale čas od času je milá takováto příležitost potkat se se známými lidičkami stejného ražení či poznat nové, které zatím člověk zná jen virtuálně. Řada lidí se také přišla podívat na náš nový bydlík, takže opravdu bylo až do večera co dělat. Bylo i hezky veselo, příležitostí k zapíjení bylo dost - malý Marianek, nový bydlík, velikonoce...

Protože nevydržíme dlouho lenošit, byl na nedělní ráno naplánovan další výlet do nedalekých Prachovek. Tentokrát po žluté a červené. Trochu jsme se zdrželi a do toho vypukla dětská velikonoční pouť. Mezi karavany byla spousta atrakcí a uprostřed se prohýbaly stoly pod odměnami, které si děti mohly koupit za vysoutěžené žetonky. O to jsme přeci nemohli naše děti připravit. Bylo to super, nejen děti, ale i my jsme si užili spoustu legrace. A skály nám neutekly. Byly krásné, stejně jako téměř letní počasí. Výlet jsme proložili malým obědem na Turistické chatě a pak si ještě pár kilásků dali, abychom ho dobře strávili. Odpoledne byla opět úžasná dělba práce. Holky malovaly vajíčka a dělaly velikonoční výzdobu, kluci v čele s Kristiánem vařili. A kromě toho si také museli vyrobit potřebné náčiní na nadcházející pondělí. Obrátili se na Mílu, odborníka na slovo vzatého, aby je naučit plést pomlázku. To jsme se pobavili a nasmáli! Málem si zapletli ruce, ale pomlázka se moc nedařila. Ještě, že tam toho Mílu měli. Večer se při povídání a plánování letních cest sedělo buď u nás nebo u táboráku nebo u dalších přátel. Prostě pohoda.

Pondělního rána už řada lidí nemohla dospat. Kluci vytáhli pomlázky a šlo se na věc. První jsme to schytaly my s Klárkou, ještě v posteli. Budem opravdu zdravé! Uprostřed kempu se začala scházet "trestná výprava". Po osmé vyrazili. A brali to poctivě, karavan po karavanu, auto za autem. Legrace spousta, ženského výskotu také a pomlázky se začaly ohýbat pod tíhou pentlí. Malí kluci měli velikonoční koledy požehnaně. Chlapi si dali na výprasku záležet, dívčí koledu před 2 týdny nám vrtátili i s úroky. Dáša by mohla vyprávět. Koleda trvala téměř celé dopoledne, pak jsme si dali v klidu oběd a po siestě u kávy jsme se začali rozjíždět ke svým domovům. Byl to prima akční víkend s moc fajn přáteli.

http://cesty-karavanem.wgz.cz/vikendove-cesty/putovani-ceskym-rajem-iii.html

 

11.05.2009 21:28:43
jardaaiveta
Děkujeme všem přátelům za návštěvu stránek a příjemně strávené společné cesty. Pokud budete chtít napsat něco pro další kamarády na tyto stránky, ozvěte se nám.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one