Baví nás cestování všeho druhu a užíváme si cesty...
www.caravan24.cz stránky přátel karavaningu a diskuse

www.machajda.webnode.cz rod. stránky podobně "postižených" karavanistů

www.expedice-apalucha.cz   stránky lidiček, kteří rádi cestují a podnikají zajímavé cesty

Kokořínsko - obrázek

Kokořínsko - obrázek

Víkend na Kokořínsku

Protože se letošní jaro těžce dostává po zimě ke slovu, lyžovat už v nejbližších horách nejde a na kola to také ještě není, přemýšleli jsme nad lokalitou vhodnou pro pěší turistiku a kde by nám moc nevadily rozmary aprílového počasí. Volba padla na Kokořínsko a okolí. Část této oblasti už jsme si prošli loni na podzim, ale bez mamky, tak jsme se sem vydali opět. A nelitovali jsme.

Fotografie naleznete zde:

http://cesty-karavanem.wgz.cz/vikendove-cesty/foto-kokorinsko.html

V pátek odpoledne vyrážíme směr sever. Náš cíl je vzdálen necelých 150 km, což není moc a co nás hlavně těší, nemusíme se trmácet přes Prahu. Kolem šesté parkujeme na sympatickém parkovišti ve vesnici Harasov u rozestavěného dřevěného srubu (GPS – N 50° 24´ 36´´ / E 14° 34´ 16´´). Je příjemné, že už je docela dlouho vidět. Jdeme se tedy ještě podívat po okolí. Kolem krásného Harasovského rybníka, který je hned vedle, se dostaneme na stezku kolem pískovcových skal, kde obdivujeme již opravená nebo opravující se stylová stavení. Moc zajímavý je skalní příbytek, vytesaný ve skále nad vodou. Již nefunkční a díky tomu značně zdevastovaný. To je nešvar, se kterým jsme se ve zdejších končinách bohužel setkávali na každém kroku. Kousek dál jsou ve skále vytesané zajímavé kruhové obrazce s ornamenty. Před večeří opravdu příjemná procházka. Po návratu na parkoviště se přivítáme s dorazivší posádkou přátel s karavanem, kteří mají na tento víkend stejné plány. Posedíme, poklábosíme, naplánujeme sobotní program a usínáme s nadějí, že se počasí nezkazí.


Ráno si trochu přispíme, čas nás moc nehoní, všechny zajímavosti, které chceme vidět, jsou tu jako na dlani. Přejedeme na tzv. Cikánský plácek kousek za Kokořínem (hezké parkoviště hned u silnice GPS – N 50° 27´ 17´´ / E 14°35´10´´), odkud již řádně turisticky obuti a oblečeni vyrážíme po modré značce na Pokličky, což je úžasný přírodní útvar, který vznikl díky rozmanitosti hornin v této oblasti a jejich různému zvětrávání. Něco obdobného – tzv. „Mniši“ - jsou jedním z turistických lákadel v Norsku a my to máme u nás hned „za humny“. Ale to už bohužel ví málokdo. Pokračujeme cestou mezi krásnými pískovcovými skalami až ke skalnímu „Bludišti“. Trochu jsme si tu k velké radosti dětí pobloudili a pak už jsme si to lesní pěšinou (chvilku i bez značek) zamířili  k vesničce Ráj, kam naše hladové žaludky přitahovala hlavně místní restaurace, vychvalovaná Klárkou a naším taťkou. Očekávání ale tentokrát nesplnila. Obsluha sice příjemná, jídlo docela dobré, ale ta doba, než ho donesli... Málem jsme tam vyseděli důlek. Posilněni jsme vyrazili směrem k našim bydlíkům. Kilometr před cílem jsme se rozdělili, rodina Machajdů s našimi dětmi pokračovali k autům, my s Jadou jsme si dali ještě 6 kilometrovou odbočku přes Jestřebické pokličky a hezkou kokořínskou vesničku Vidim. Po návratu na parkoviště jsme s radostí zjistili, že jsme se rozrostli o další posádku Lišáků s obytným autem, a tak už ve třech jsme přejeli na místo našeho dnešního nocování – na parkoviště pod hradem Kokořín (GPS – N 50° 26´21´´ / E 14° 34´46´´). Je to nádherný zašitý velký plac za zdevastovanou budovou bývalé restaurace bývalého rekreačního zařízení (za 1. republiky prý to bylo vyhlášená rekreační oblast, dnes už pouze ruiny honosných budov a chatiček). Krásný prostor nám umožnil vytvořit tzv. kolečko. Celý den bylo krásné počasí a i když se večer trochu ochladilo, nezabránilo nám to v první jarní grilovačce. K našemu potěšení k večeru naše řady rozšířila další posádka s novým obytným autem. Rádi jsme se poznali s nováčky v karavaningu, Láďou, Vendulou a jejich ratolestmi. Venku jsme při nekončící řadě Machajdových vtipů poseděli do pozdních nočních hodin. Nad námi svítilo nebe plné hvězdiček, tak jsme doufali, že nepříznivá předpověď na neděli nevyjde.


Ale předpověď nelhala. Už v noci začalo pršet a bylo tomu stejně i ráno. Z postele jsme moc nespěchali, stále jsme asi čekali, že se počasí umoudří a my budeme moci absolvovat další pěší túru v okolí Kokořínského hradu. Bohužel. Rozloučili jsme se tedy s našimi kamarády (kteří zde ještě doufajíc zůstali) a vyrazili do Mělníka. Pod deštníky jsme se pokochali pohledem na soutok Labe s Vltavou a při prohlídce zámku a mělnických vinných sklepů nám už počasí vůbec nevadilo. Než jsme si ještě snědli dortík v místní cukrárně, pršet přestalo a dokonce se ukázalo sluníčko. Takže hurá do auta a honem za dalšími přírodními zajímavostmi. Dojeli jsme do vesnice Želízy, zaparkovali za školou (GPS – N 50° 25´25´´ / E 14° 27´55´´) a po modré turistické značce vyrazili k Čertovým hlavám. Místní sochař zde kdysi vytesal do pískovcových skal obří obličeje. Fakt úžasný pohled. Protáhli jsme to ještě ke Klácelce. Tady jsou vytesané další pískovcové postavy – rytíři, jeden dokonce na koni, král na trůnu, skřítci atd. Stojí to za zhlédnutí. Úžasné jsou i průrvy a hluboké strže kolem cesty. Bylo to příjemné zakončení víkendu.


Pak už nás čekala jen cesta domů a hezký pocit, že jsme zase udělali něco pro své tělo i duši a poznali další krásný, i když ne moc známý, kousek naší zemičky.

06.04.2008 21:00:17
jardaaiveta
Děkujeme všem přátelům za návštěvu stránek a příjemně strávené společné cesty. Pokud budete chtít napsat něco pro další kamarády na tyto stránky, ozvěte se nám.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one